Kůl pořádá konferenci zpravidla dvakrát do roka – na jaře a na podzim. Na konferencích kůlu promlouvají k věřícím místní vedoucí. Hlavním účelem kůlové konference je posílit víru a svědectví členů. Konference kůlu a jejich termíny a předsedající autority jsou stanovovány presidentem Kvora Dvanácti apoštolů. Ve většině částí světa předsedá jedné konferenci územní sedmdesátník nebo generální autorita a druhé president kůlu. Na jedné z konferencí se každý rok také vyjadřuje podpora generálním, územním a kůlovým autoritám a úředníkům a úřednicím. Na konferencích kůlu se běžně osobně setkávají členové a přátelé ze všech sborů a odboček v kůlu, což v případě České republiky znamená z celé země.
Letošní podzimní konferenci předsedal president Jan Pohořelický, president kůlu Praha. Součástí konference bylo zasedání pro kněžské vedoucí a pro úředníky a úřednice, sobotní zasedání pro dospělé členy Církve, diskusní setkání Face to Face pro mladé svobodné dospělé s předsednictvem kůlu, všeobecné nedělní zasedání a celosvětové svědecké shromáždění určené mládeži ve věku 11 až 18 let, včetně vedoucích Mladých žen a kvor Aronova kněžství. Pro mládež a pro děti byl navíc připraven samostatný program na sobotní odpoledne.
Mottem konference se staly verše ze 3. Nefiho 11:14, 16–17: „Vstaňte a pojďte ke mně, abyste mohli... věděti, že já jsem Bůh Izraelský a Bůh celé země a že jsem byl zabit pro hříchy světa. ... A když všichni předstoupili a sami byli svědky, zvolali jedním hlasem řkouce: Hosana! Velebeno budiž jméno Boha Nejvyššího! A padli k nohám Ježíšovým a uctívali ho.“
Řečníci, ženy i muži, byli vybráni z řad členů předsednictva kůlu, vysoké rady kůlu a kůlových předsednictev organizací. Dále k přítomným promluvili také president Česko-Slovenské misie a president chrámu Freiberg, ale také řečníci z řad mládeže a mladých svobodných dospělých či mladé manželky a matky. Do Brna dorazili z různých koutů České republiky. Během svých proslovů mluvili o svých zkušenostech ze života s Pánem, o prožitcích získaných díky svým církevním povoláním, o růstu Církve v České republice i ve světě a o její budoucnosti. Mezi často zmiňovaná témata patřil chrám a víra v to, že člověk všechno zvládne, když kráčí s Kristem.
Ke zvláštním i silným momentům konference patřila také hudební vystoupení, která si připravilo trio sester rodiny Šindýlkových, kůlový sbor mládeže či pěvecký sbor ze sboru Brno. Nechyběly ale ani dětské hlasy, které zastoupily děti z Primárek – Sára Kislenková a Gabriela Audrlická.
Uvolnění stávajících a povolání nových vedoucích a úředníků a úřednic kůlu
Během nedělního všeobecného zasedání bylo oznámeno několik organizačních změn v povoláních kůlových vedoucích a úředníků a úřednic.
Předsednictvo kůlu s poděkováním uvolnilo bratry Iaina Saunderse a Matěje Pražáka jako členy vysoké rady kůlu. Rovněž bylo uvolněno kůlové předsednictvo Mladých mužů – Matěj Pražák jako president, Michal Vit jako první rádce a Martin Audrlický jako druhý rádce.
Nově byli do vysoké rady kůlu povoláni bratři Aleš Chrdle z odbočky České Budějovice a Hynek Renza ze sboru Praha. Tři vysocí rádci pak byli povoláni jako nové kůlové předsednictvo Mladých mužů – bratr Michal Vit jako president a bratři Aleš Chrdle a Jiří Matějček jako jeho rádci.
Sestra Gabriela Melcrová ze sboru Plzeň byla povolána jako kůlová vedoucí svobodných dospělých (mezi něž patří členové kůlu ve věku 31 let a více, kteří jsou svobodní, ovdovělí, rozvedení či jsou z jakéhokoli jiného důvodu sami).
Dále byla oznámena změna v Národní komunikační radě Církve. Sestra Lenka Červeňová byla uvolněna z pověření vedoucí tvorby obsahu a tuto funkci nově přebírá bratr Jiří Kubala ze sboru Ostrava.
A v neposlední řadě byla vyjádřena podpora sedmi bratrům k přijetí Melchisedechova kněžství a k vysvěcení do úřadu staršího v tomto kněžství a také jednomu bratrovi k vysvěcení do úřadu vysokého kněze v Melchisedechově kněžství.
Církevní vedení je po celém světě silně decentralizováno. Místní, regionální a národní úroveň správy Církve je v rukou neplacených neboli laických duchovních. Podstatné množství času a úsilí, kterého je zapotřebí ke správě místních záležitostí Církve a k naplňování potřeb členů, věnují a vynakládají samotní členové. Místní vedoucí žádají většinu členů, aby s tímto úsilím pomáhali v konkrétních funkcích neboli povoláních či pověřeních.