Invalidní vozíky darované Církví umožňují svým uživatelům v Evropě nezávislý život  

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů poskytuje potřebným lidem z evropských zemí invalidní vozíky a další prostředky pro zlepšení pohyblivosti. Ve spolupráci s humanitárními organizacemi dodala Církev lidem v Evropě v roce 2024 více než 1 500 invalidních vozíků, což přispělo k dosažení počtu více než 750 000 invalidních vozíků, které od roku 2001darovala po celém světě. Tyto invalidní vozíky svým uživatelům umožňují získat nezávislost a vybudovat si nový život. 

Download Photo

„Díky invalidnímu vozíku se mohu volněji pohybovat, setkávat se s přáteli a vyřizovat každodenní úkoly,“ řekla Fatbardha, jež obdržela invalidní vozík, který Církev darovala Albánské nadaci pro práva zdravotně postižených (ADRF). Najít zaměstnání pro ni bylo kvůli tělesnému postižení obtížné, ale poté co obdržela invalidní vozík od ADRF, která jí také pomohla najít zaměstnání, znovu nabyla sebedůvěry a pocitu, že má vše pod kontrolou. „Mívala jsem obavy, že mě druzí budou odsuzovat nebo litovat,“ uvedla, „ale invalidní vozík mi vrátil část svobody. Jsem teď silnější, jak fyzicky, tak emočně.“   

Rozsáhlé církevní humanitární úsilí a pomoc při katastrofách jsou inspirovány učením Ježíše Krista, v souladu s kterým máme pomáhat potřebným. V Evropě Církev na tom, aby mohla jednotlivým lidem poskytovat pomoc v nouzi a pomáhat jim dosahovat soběstačnosti a nezávislosti, spolupracuje s dalšími organizacemi. Projekt zaměřený na zajišťování invalidních vozíků je s tímto posláním v souladu.  

Ilir Gashi z humanitární organizace HandiKOS koordinuje distribuci darovaných invalidních vozíků v Kosovu. „Příjemci invalidních vozíků znovu získávají nezávislost, lepší možnosti se přemísťovat a a novou naději a radost, a to i přesto, že prodělali nehodu, která jim změnila život,“ řekl.   

A dodal: „Bez podpory našich partnerů by nebylo možné nabízet širokou škálu služeb, které poskytujeme. Dnes mohu s jistotou říci, že jsem přesvědčen, že v Kosovu není nikdo, kdo by potřeboval invalidní vozík a neměl by k němu přístup.“  

Aby mohl invalidní vozík člověku pomoci, musí být pro něj správně uzpůsoben. MUDr. Gael Yonnet, lékař na invalidním vozíku dohlíží v rámci dobrovolné misionářské služby v Církvi na poskytování invalidních vozíků v Evropě. Říká: „Invalidní vozík je jako obuv. Stejně jako potřebujete obuv, která vám dobře padne a je určena na konkrétní činnost, potřebujete invalidní vozík, který bude také správně uzpůsoben činnostem, kterým se věnujete, protože kdyby tomu tak nebylo, mohlo by to způsobit další újmu a komplikace.“ Yonnet školí dobrovolníky v humanitárních organizacích, aby každý žadatel, který přijde, mohl dostat invalidní vozík, který bude dokonale uzpůsoben jeho potřebám.   

Spolupráce s humanitárními organizacemi je výhodná pro obě strany. Yonnet vysvětlil: „Jako církev prostě nemáme zdroje na to, abychom měli v každé zemi neustále dobrovolníky v terénu. Ale ve spolupráci s těmito organizacemi, které jsou již v jednotlivých zemích zavedené a mají vytvořen systém, jak se dostat k potřebným lidem, můžeme působit mnohem efektivněji.“  

Nataša Uskokovićová, poradkyně Černohorského červeného kříže pro mezinárodní vztahy, uvedla: „Než jsme začali spolupracovat s Církví, bylo získání invalidního vozíku pro většinu lidí, kteří ho potřebovali, velmi komplikované a zdlouhavé. Nyní je Červený kříž známý jako organizace, která zajišťuje invalidní vozíky zdarma během několika dní.“ 

Download Photo

Černohorský červený kříž začal s Církví v oblasti zajišťování invalidních vozíků spolupracovat v roce 2012. Od té doby Církev spolupracuje s Červeným křížem na humanitární pomoci v boji proti covidu-19, při odstraňování následků povodní a na dalších projektech zaměřených na podporu a posílení činnosti této organizace.   

Příspěvky poskytované Církví mají vliv na osobní úrovni. Besmira poté, co jí jako studentce bylo diagnostikováno autoimunitní neurologické onemocnění, navštívila dílnu pro úpravu invalidních vozíků Albánské nadace pro práva zdravotně postižených (ADRF) ve Vorë, kde získala invalidní vozík uzpůsobený na míru. Kromě invalidního vozíku jí ADRF poskytla také pomoc s hledáním zaměstnání, díky které se jí nakonec podařilo získat místo v kanceláři albánského předsedy vlády. „Začátky jsou těžké,“ řekla Besmira, „ale jakmile si zvyknete, začnete na invalidní vozík pohlížet jako na nástroj, který vám dává nezávislost.“ 

Blerta Drenofciová, výkonná ředitelka ADRF, uvedla, že podpora ze strany Církve a dalších organizací pomáhá zajišťovat „lidem s postižením nezávislost a zlepšuje kvalitu jejich života tím, že jim umožňuje, aby se účastnili akcí a činností ve svém okolí.“ A dodala: „V zemích, jako je Albánie, je spolupráce mezi organizacemi důležitá, aby bylo možné překlenout stávající mezery. Dary Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů přispívají k naplňování poslání naší organizace, kterým je zlepšování kvality života a lidskoprávní ochrana osob se zdravotním postižením.“   

Download Photo

Církev věří, že humanitární úsilí je dílem Ježíše Krista. Yonnet říká: „Spasitelova pravá láska je nakažlivá a snadno se šíří. Čím více humanitární práce vykonáváme ve Spasitelově jménu, tím více povzbuzujeme a inspirujeme druhé k tomu, aby s pravou láskou jednali i oni sami. Je to řetězová reakce lásky a štědrosti. 

President Spencer W. Kimball vysvětlil, že [Bůh] ‚naše potřeby… obvykle naplňuje prostřednictvím druhého člověka‘. Jako členové Církve jsme požehnáni tím, že takovými lidmi jsme, že jsme nástrojem v Jeho rukou a podílíme se na Jeho díle zde na zemi.“