Mladí dospělí sloužili a pomáhali v bulharské škole pro znevýhodněné děti

Od 26. července do 2. srpna 2025 se padesát mladých dospělých z celé Evropy shromáždilo poblíž města Veliko Tarnovo v Bulharsku, aby se zde věnovali projektu služby ve škole pro sociálně znevýhodněné děti. Týdenní akce, kterou zorganizovala Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, znamenala začátek čtyřfázového projektu renovace a terénních úprav „Umělecké školy Dimitara Ekimova“ v nedaleké obci Rusalya.

Účastníci přicestovali z mnoha zemí včetně Rakouska, Rumunska, Česka, Německa, Itálie, Španělska, Švýcarska, Rumunska, Anglie a Francie.

Oficiální konference byla zahájena v neděli 27. července bohoslužbou, prezentací školy a večerem, jehož cílem bylo pomoci účastníkům navázat vzájemné kontakty. Celou akci vedli starší a sestra Baileyovi, kteří v současné době slouží na plný úvazek jako misionáři Církve, za podpory vedoucích mladých dospělých a dalších misionářských manželských párů. Zapojili se také tři mladí dospělí ze Sofie, kteří pomáhali s vytvářením místních vazeb.

Každý všední den účastníci konference pracovali od 9 do 17 hodin na odstraňování plevele, křovin, vzájemně prorostlých stromů a kamenů a přeměnili tak zarostlý pozemek na budoucí hřiště pro žáky školy. Přestávky na oběd a interakce s dětmi nabízely radostné chvíle oddechu.

Páteční pracovní půlden zakončila veselá oslava s kulturním programem. Dobrovolníci a žáci školy tančili na hudbu z celého světa a vrcholem programu se stalo sjednocující a radostné vystoupení s tradičními bulharskými lidovými písněmi. Atmosféra oslavy se vyznačovala pocity jednoty a radosti.

Přínosem této konference nebylo jen fyzické zlepšení okolí, ale mnoho zúčastněných se shodlo na tom, že to byl i hluboce smysluplný zážitek. Aleksandar Stojanov ze Sofie řekl: „Nikdy jsem ve své práci necítil takové potěšení, jako když jsem sloužil těmto lidem.“ Kenya, mladá dospělá žena ze Španělska, původem z Peru, vyjádřila svou radost prostě: „Skvělé,“ řekla se zářivým úsměvem. Eimer Allott z Anglie vzpomíná: „Na zasvěcujících shromážděních jsme měli několik proslovů… o tom, že Ježíš především sloužil. Díky Duchu Božímu, kterého tady pociťujeme, jsou k sobě lidé navzájem laskavější.“

Animari Dimitrova, majitelka školy, skupině upřímně poděkovala: „Z celého srdce vám děkujeme. Jsme vašimi velmi, velmi dobrými přáteli a máme vás velmi rádi.“ V jejích slovech se zrcadlila hluboká pouta, která se během týdne mezi lidmi vytvořila.

Děti a dobrovolníci se během posledního společného odpoledne smáli, tancovali a objímali se – bylo to dojemné rozloučení, které bylo projevem vzájemné lásky a respektu, jež vznikly díky službě.

Místostarosta Georgi Nedev, který tento projekt podporoval od začátku, navštívil jeho dějiště několikrát. Poté, co se zúčastnil prezentace během čtvrtečního večera, kdy zazněly proslovy a svědectví, poznamenal, že zde pociťoval „hřejivé pocity vzájemné lásky“.

Vedoucí Církve v Bulharsku, president okrsku Nikolaj Danev, mluvil během shromáždění o důležitosti služby, přičemž citoval Kristovo přikázání o lásce k Bohu a k bližnímu. Theon Grigorov, místní projektový manažer, přiznal, že rozsah práce ho zpočátku zneklidňoval, ale nakonec „to bylo snazší díky tomu, že lidé [na konferenci] byli tak ochotní pomoci“.

Christian Ottiker, vedoucí Oddělení služeb sociální péče a soběstačnosti v území Evropa-střed, zdůraznil vizi Církve, která věří v budování společenství díky zaměřování se na jednotlivce.

Sestra Sharon Eubanková, ředitelka Humanitárních služeb Církve, často připomíná členům, aby „v dobrotivosti navazovali vztahy s lidmi kolem sebe“. Celá konference, která byla ztělesněním tohoto ideálu, znovu ukázala, že když se věřící lidé spojí ve službě, změní to jejich život i celé společenství.