Písma Svatých posledních dnů mohou být zelenější, než si myslíte

Na 5. května připadá Mezinárodní den životního prostředí. Neziskové organizace, aktivisté a političtí vůdci promlouvají o znečištění prostředí, ztrátě biodiverzity a klimatických změnách. Ačkoli obavy o  životní prostředí jsou v kázáních při bohoslužbách Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jen zřídkakdy výslovně vysloveny, kánon písem Církve je plný moudrosti týkající se ekologie.

„Jako Svatí posledních dnů máme tendenci se soustředit na své duchovní a rodinné správcovství,“ řekl starší Steven E. Snow, sedmdesátník, loni v říjnu při symposiu o environmentálním správcovství.[1] Ačkoli to je zcela v pořádku, dodal, že věrní také zodpovídají za „půdu, která nás obklopuje, i za zemi samotnou.“

Bible se svými příběhy o stvoření a podobenstvími, která Ježíš Kristus pronášel o semínkách, pšenici, ovcích a stromech, poskytuje bohatá vyobrazení a vyvolává úctu k přírodě.

Vně Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se moc neví o tom, čím mohou Kniha Mormonova, Nauka a smlouvy a Drahocenná perla přispět environmentální etice. Tyto svazky písem jsou považovány Církví za slovo Boží stejně jako Bible.

Na hmotě záleží

Křesťanští myslitelé se na to, co je božské, tradičně dívali jako na něco, co je zcela mimo fyzický svět. Argumentovali tím, že jelikož je hmota pomíjivá, je také v porovnání s tím, co je duchovní, podřadná a méně cenná. Ostatní tento postoj kritizují v tom smyslu, že jen stěží podporuje péči o životní prostředí. Písma Svatých posledních dnů uvádí tuto vnímanou dualitu mezi duchovnem a hmotou v soulad.

„Není žádná taková věc jako nehmotná hmota. Veškerý duch je hmota, ale je jemnější neboli čistší a může býti rozeznán pouze čistšíma očima,“[2] praví Nauka a s                                                                   mlouvy. Kniha Mormonova učí, že stvoření a stvořitel jsou úzce propojeni, a stvořitele označuje za Boha přírody.[3]

V učení a praxi Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se z přírody nikdy nestává předmět uctívání a zbožňování. Nicméně „nemůžeme ignorovat onen božský aspekt Stvoření,“[4] tvrdí Russell M. Nelson, který se stal presidentem Církve 14. ledna 2018. „Měli bychom o zemi pečovat, být jejími moudrými správci a zachovat ji pro budoucí generace.“

Udržitelná spotřeba

V dnešní době mnoho spotřebitelů očekává, že v regálech místního supermarketu najdou ovoce a zeleninu dle svých očekávání po celý rok. Potraviny často putují mnoho kilometrů, než dosáhnou místa určení, kde nemohou být lokálně v danou dobu sklizeny. Nauka a smlouvy radí jíst „[každou bylinu] v období svém a každý plod v období svém“.[5] Ačkoli pro Svaté posledních dnů nejde o přísný náboženský zákon, sezónní, místní strava snižuje plýtvání palivem a výrazným způsobem předchází znečištění.

„Všechny věci, které pocházejí ze země v období svém,“[6] praví další oddíl stejné knihy písma, jsou učiněny „pro jídlo a pro oděv, pro chuť a pro čich, aby posilovaly tělo a oživovaly duši“.[7] Mají být „používány se soudností, nikoli s nestřídmostí, ani s vynucováním“.[8]

Jak je uvedeno v písmech Svatých posledních dnů, Bůh činí „každého člověka zodpovědného, jako správce pozemských požehnání“.[9] Kniha Mormonova velebí „[výborné vlastnosti] mnoha rostlin a kořenů, které Bůh připravil, aby odstranily příčinu nemocí.“[10] I přesto je však využívání Jím vytvořených hojných zdrojů bez podělení se s chudými a potřebnými[11] zavrhováno.

Živé duše

Drahocenná perla obsahuje dvě zprávy o stvoření. První popisuje, že Bůh stvořil člověka jako „[duši] živou“.[12] To samé se však týká rostlin[13] a zvířat[14] – také se staly „živými dušemi“. Starší Marlin K. Jensen, emeritní generální autorita, to zakončil slovy: „Lidé, kteří v životě mají vztah ke zvířatům, jsou obvykle šťastnější. Alespoň v mém případě nebe nebude nebem, pokud zvířecí království nebude součástí království Božího.“[15]

Podle „Slova moudrosti“, zdravotní normy obsažené v Nauce a smlouvách, by mělo být maso „[užíváno] střídmě“.[16] To je potvrzeno i inspirovaným revidovaným překladem knihy Genesis, který provedl Joseph Smith: „A zajisté, krev nebude prolévána, pouze pro pokrm, aby vám zachránil život; a krev každého zvířete budu požadovati z rukou vašich.”[17]

Veliká špína

Kniha Mormonova předvídá, že „na tváři země bude veliká špína“[18], a dává do souvislosti přírodní katastrofy, jakou jsou „[požáry a bouře a páry dýmu] v cizích zemích“[19] s hříšným jednáním, jako je loupení a lhaní. Tato souvislost napovídá, že environmentální krize je více než jen znečišťující plyny v atmosféře. Může poukazovat na hlubší krizi, krizi ducha.

Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů netvrdí, že jsou lepšími každodenními křesťany, ani to, že by byli oddanějšími správci země než lidé z jiných denominací. Přesto však pokládají radu poskytnutou v Bibli i v novodových písmech týkající se péče o přírodu za inspirující a povzbudivou.