Posilování rodin napříč hranicemi: den dialogu a ocenění v Bruselu

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů u příležitosti Mezinárodního dne rodičů znovu zdůrazňuje svůj závazek posilovat rodiny po celém světě. V rámci nedávné akce, která se konala 13. května v Bruselu, uspořádala církevní Kancelář pro Evropskou unii a mezinárodní záležitosti Evropskou konferenci o rodinné politice a udělení Evropské ceny za rodinné hodnoty. Na tomto setkání se sešli různí vedoucí představitelé a organizace, které spojuje úsilí o podporu prosperity rodin napříč Evropou. 

Onoho dne se sešli zákonodárci, akademici, novináři, náboženští představitelé a představitelé veřejných zájmových skupin z celé Evropy a Severní Ameriky, aby se zapojili do přínosné diskuse o rodině a ocenili výjimečné počiny, které udávají směr v oblasti posilování rodiny jako základní jednotky společnosti.

Tyto akce jsou součástí kampaně „Posilování rodin“, která probíhá ve spolupráci se Sutherlandovým institutem, think-tankem, který sídlí v Utahu. Účastníci letošního setkání si také připomněli 30. výročí vydání dokumentu Rodina – prohlášení světu, což je naukové prohlášení vydané Prvním předsednictvem a Kvorem Dvanácti apoštolů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, které potvrzuje ústřední roli rodiny v Božím plánu.

Den v rámci Evropské konference o rodinné politice byl zahájen pěti dynamickými zasedáními, která nabídla výsledky výzkumu, zkušenosti z oblasti politiky a postřehy ze života týkající se těžkostí a příležitostí, s nimiž se v dnešní době rodiny setkávají. Akci zahájila Antonella Sbernaová, místopředsedkyně Evropského parlamentu odpovědná za článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká vedení dialogu s církvemi a nekonfesními organizacemi. Ve svém videoposelství vyzvala k vytvoření „Evropské úmluvy o rodině“ a vyzvala zákonodárce, aby rodinu učinili ústředním bodem budoucnosti Evropy, přičemž zdůraznila její zásadní roli v sociální soudržnosti a občanském životě. Prohlásila, že „rodina není teoretickou myšlenkou, ani by tak nikdy neměla být vnímána, ale představuje skutečnou životní realitu“.

První část se věnovala tématům struktury rodiny a blaha dětí. Dr. Vincenzo Bassi, předseda Svazu evropských katolických sdružení na podporu rodiny (FAFCE), vysvětlil, že v minulosti „rodina přinesla lidstvu civilizaci“ a že manželství bylo první smlouvou, v jejímž rámci člověk upřednostňoval zájmy druhé osoby před svými vlastními. Profesorka Jenet Ericksonová, vědecká pracovnice pro oblast rodiny na Wheatleyově institutu při Univerzitě Brighama Younga, zdůraznila důležitost domova se dvěma rodiči a nazvala ho „dělicím faktorem mezi třídami“. Řekla, že výzkum ukazuje, že děti z takového prostředí jsou skutečně zvýhodněné. Matteo Rizzolli, profesor hospodářské politiky na římské univerzitě Libera Università Maria Ss. Assunta, dodal: „Nejde o to, aby péče o děti vycházela levněji, ale aby rodiny nabyly na hodnotě.“ A naznačil, že přikládat hodnotě rodiny hlavní význam je stejně důležité jako finanční pobídky.

Druhá část zdůraznila potřebu hlouběji se věnovat rodinné politice. José Luis Bazan z Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) nabídl přehled katolických zdrojů, které jsou k dispozici rodinám a mladým lidem. Rick Larsen, president a generální ředitel Sutherlandova institutu, řekl: „Zapomínáme, že je to rodina, která přispívá k fungující společnosti.“

Třetí část vyzdvihla hlasy mladých z oblasti výzkumu a z řad představitelů veřejných zájmových skupin. Maja Jesmanowiczová z Polska a projektová manažerka Evropské konfederace velkých rodin ve Španělsku prohlásila: „Mladí lidé stále chtějí mít děti – chtějí je srdcem, ale ne rozumem.“ A poukázala na to, že strach a nejistota hrají při rozhodování velkou roli. Emma Howlettová, studentská výzkumná pracovnice na Univerzitě Brighama Younga, zdůraznila sílu příkladu: „Ceníme si rodinného života natolik, že se bojíme do něj vstoupit, pokud nebude dokonalý.“ Zmínila, že mladí lidé jsou obecně obezřetní ve vztahu k institucím a ve svých zdrojích hledají autenticitu a důvěryhodnost.

Čtvrtá část se věnovala vedení v oblasti legislativy. Senátor za stát Utah Todd Weiler a poslankyně Candice Pierucciová hovořili o kampaních zaměřených na rodinu v oblasti vzdělávání, daňové politiky a ochrany dětí v digitálním světě. Lisa Perkinsová, poslankyně dánského parlamentu, nabídla zamyšlení nad systémy rodinné politiky: „Vytvořili jsme sociální stát, který se stal tak složitým, že nyní konkuruje rodinám.“ Marco La Marca, člen kabinetu evropské komisařky pro Středomoří Dubravky Šuicové, zdůraznil ekonomickou hodnotu matek v domácnosti: „Musíme přehodnotit způsob, jakým se díváme na údaje o HDP, protože nezohledňují jejich práci.“

Konference byla zakončena plenárním zasedáním, které shrnulo klíčové myšlenky. Řečníci se shodli na potřebě dlouhodobě fungujícího přístupu založeného na zásadách. „Možná se příliš zaměřujeme na detaily,“ poznamenal profesor Rizzolli. „Co je naším hlavním plánem?“ V kontextu rodinných hodnot ve společnosti.

Francesco Di Lillo, ředitel Kanceláře pro Evropskou unii a mezinárodní záležitosti, v závěru konference zmínil dokument Rodina – prohlášení světu a vyzval „zodpovědné občany a státní úředníky, ať jsou kdekoli, aby prosazovali taková opatření, jejichž záměrem je zachovat a posilovat rodinu jakožto základní jednotku společnosti“.

Po konferenci se hosté zúčastnili večerního programu, jehož součástí byla večeře, předání Evropské ceny za rodinné hodnoty za rok 2025 a hudební vystoupení Aarona McInnise (tenor) a Marie Datcharryové (klavír).

Tuto cenu za rok 2025 obdržela Merete Riisagerová, někdejší dánská ministryně školství a péče o děti. Riisagerová je celoživotní zastánkyní rodičovských práv a svobody ve vzdělávání a rozsah jejího vlivu zahrnuje národní i evropské platformy. Její práce formovala legislativu, veřejný dialog i intelektuální debatu.

Riisagerová se ve své děkovné řeči podělila o příběh svých prarodičů, kteří v poválečném Dánsku budovali domov i podnikání. Mluvila o rodinné kultuře zakořeněné ve službě, pokoře a radosti. „Naučili nás, že život vám může nabídnout příjemný nebo drsný začátek, ale za to, co z něj uděláte, nesete zodpovědnost vy sami,“ uvedla. „Nepřišli jsme na svět, abychom se zavděčili státu nebo vedoucímu v práci. Jsme zde, abychom ctili život jako takový a plnili svou roli v něm, jak nejlépe budeme schopni.“

Riisagerová, přestože ji překvapilo, že ono ocenění získala, řekla, že potvrdilo nenápadnou pravdu o její práci: „Nikdy jsem se nepovažovala za někoho, kdo bojuje za rodinu, ale když se ohlédnu zpět, vidím, že to je přesně to, co jsem dělala.“

Na závěr večera hosté děkovali za příležitost zamyslet se, spojit se a znovu se zavázat ke společné zodpovědnosti posilovat rodiny. Konference a ocenění potvrdily jasné téma z Prohlášení o rodině – že rodina je ústředním bodem ve Stvořitelově plánu pro věčné určení Jeho dětí.