Služebně starší vedoucí Církve promlouvají na mezináboženském fóru G20 v Itálii

Pořadatelé mezináboženského fóra G20 (které se konalo 12.–14. září v Itálii) pozvali vedoucí představitele Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, aby promluvili o náboženské svobodě a o jejím dopadu na menšinová náboženství.

Download Photo

Výše zmíněného úkolu se zhostil starší Ronald A. Rasband z Kvora Dvanácti apoštolů. Ve svém proslovu ze 13. září, který pronesl před náboženskými představiteli z celého světa na zasedání fóra věnovaném náboženské svobodě a menšinovým náboženstvím, hovořil o počátcích Církve – i ona se kdysi mezi menšinová náboženství řadila. Církev se od svých skromných počátků ve státě New York v 19. století po bouřlivých časech, které zažila v Ohiu, Missouri a Illinois, rozvinula v celosvětové náboženství, které nyní vyznává téměř 17 milionů jejích členů z celého světa.

„Když náboženství dostane svobodu vzkvétat, věřící, ať už jsou kdekoli, začnou vykonávat jednoduché a někdy i hrdinské skutky služby,“ řekl starší Rasband. „Sloužíme bok po boku s mnohými z vás.“

Apoštol nastínil, jakou službu Církev poskytla spolu s druhými během pandemie covidu-19. Jen v roce 2021, jak řekl, Církev přispěla na zajištění téměř 1,5 miliardy vakcín proti covidu-19 v rámci programu COVAX a dále na 26 milionů jídel určených hladovějícím a 294 projektů služby zaměřených na pomoc uprchlíkům, které se uskutečnily v 50 zemích.

„Doufám, že všeobecná laskavost podněcovaná náboženskými tradicemi se dočká uznání a ocenění,“ sdělil starší Rasband účastníkům fóra. „Lidé z celého světa jsou požehnáni díky naší snaze pozvedat a povzbuzovat druhé prostřednictvím pomoci, která zachraňuje životy. Kéž jsme vděčni za příležitost měnit svět k lepšímu. Takto naplňujeme a šíříme pravdu, [že] ‚Bůh miluje své děti v každém národě světa‘ – i ty nejméně početné menšiny, které mezi sebou máme.“

Starší Rasband se později onoho dne, kdy pronesl svůj proslov, setkal s Jeho Všesvatostí ekumenickým patriarchou Bartolomějem z Řecké pravoslavné církve. Jde o první setkání apoštola Církve Ježíše Krista s vedoucím představitelem řeckého pravoslaví.

Download Photo

„Bylo to úžasné setkání,“ řekl starší Rasband. „Vyjádřil přání, aby naše dvě církve měly mezi sebou dobré vztahy, a doufá, že v budoucnu budeme mít spoustu příležitostí k vzájemné výměně zkušeností a spolupráci.“

Starší Rasband se spolu se svým doprovodem (starším Jackem N. Gerardem ze Sedmdesáti a sestrou Sharon Eubankovou, první rádkyní v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení) během třídenního fóra setkal i s mnoha dalšími vedoucími představiteli z oblasti náboženství a veřejného života z dalších zemí. S některými těmito setkáními se můžete obeznámit níže.

Náboženská svoboda a důležitost vztahů

Starší Rasband se ve svém proslovu na fóru podělil o dvě nauky Josepha Smitha, které podtrhují klíčovou roli náboženské svobody v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

První z nich, kterou Církev kanonizovala ve svých Článcích víry, uvádí: „Domáháme se výsady uctívati Všemohoucího Boha podle příkazů svého vlastního svědomí a dopřáváme všem lidem stejnou výsadu, nechť uctívají jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí.“

Druhou je poznámka, kterou Prorok pronesl v roce 1843:

„Kdyby bylo prokázáno, že jsem ochoten zemřít za [Svatého posledních dnů], troufám si před nebesy prohlásit, že jsem právě tak připraven zemřít při obraně práv presbyteriána, baptisty nebo dobrého člověka jakéhokoli jiného vyznání; neboť tatáž zásada, která by pošlapala práva Svatých, by pošlapala práva římských katolíků i členů jakéhokoli jiného vyznání, které by mohlo být neoblíbené nebo příliš slabé na to, aby se bránilo samo. Mou duši inspiruje láska ke svobodě – k občanské a k náboženské svobodě celé lidské rasy.“

„Náboženskou svobodu bereme velmi vážně, což platí i o nejvyšších radách Pánovy Církve,“ uvedl starší Rasband v rozhovoru pro Zpravodajský portál. „Můžeme nyní představovat více než jediný hlas, i katolíci mohou představovat více než jediný hlas, a stejně tak mohou řečtí pravoslavní představovat více než jediný hlas. A namísto toho, abychom byli sólisty v různých částech světa, můžeme představovat sbor a odhlédnout od rozdílů mezi našimi hlavními zásadami. A tyto rozdíly samozřejmě existují. Ale v něčem mezi námi panuje naprostá shoda a právě na to se společně s druhými zaměříme.“

Na zasedání, na němž starší Rasband promluvil, byla zmíněna i další témata, která se dotýkají menšinových náboženství, včetně potřeby ochrany před projevy nenávisti a před netolerancí.

Starší Gerard církevním médiím sdělil, že budovat si vztahy s těmi, kteří se od nás liší, představuje klíčový prvek ve vytváření úrodné půdy vzájemné úcty.

„Vztahy vedou k opravdovému porozumění,“ uvedl starší Gerard. „Musíme se povznést nad polarizaci názorů, jíž jsme v dnešním světě svědky. A musíme se ujmout vedení, pokud jde o to, abychom našim členům připomínali, že je zapotřebí dávat prostřednictvím vlastního příkladu lidem po celém světě najevo, že podle tradic našeho vyznání byl sám Spasitel velikým uzdravovatelem. Svedl nás dohromady a povzbuzoval druhé, aby jeden druhého nesoudili, ale aby byli umírnění a rozvážní, pokud jde o to, jak vnímat jeden druhého. Můžeme se navzájem spojit a povznést se nad určité věci, [které jsou] dovoleny v moderních technologiích, a přenést se na lepší místo, poté co opravdu uzdravíme srdce a duši všech lidí na světě, bez ohledu na to, jaké jsou, či nejsou tradice jejich vyznání.“

Starší Rasband řekl, že je ohledně budoucnosti lidstva naplněn optimismem, neboť „pokud se lidé pokoří a obrátí se k [Bohu], bude moci proběhnout uzdravení. Bůh Otec je Otcem nás všech a Ježíš Kristus, Jeho Syn, je tím, kým víme, že je.“

Mezináboženské fórum G20, na němž letos vystoupil i papež František a další představitelé z celého světa, se koná každoročně v předvečer většího summitu G20. Letos se onen větší summit bude konat 30.–31. října v Římě. G20 je uskupení států, které představují 20 vedoucích ekonomik světa.

Jak charitativní organizace Latter-day Saint Charities naplňuje potřeby související s hladem a podvýživou

Sestra Eubanková, která je zároveň presidentkou organizace Latter-day Saint Charities, promluvila v úterý 14. září o dopadu hladu a podvýživy na dětskou chudobu.

Hlad je již od roku 2014 celosvětově na vzestupu, jak řekla, a covid-19 tento problém ještě zhoršil. V roce 2019 trpělo akutním hladem 135 milionů lidí. Uvedla, že tento počet k dnešku prudce stoupl na 272 milionů – s tím, že do roku 2022 začne pravděpodobně úbytkem svalové hmoty trpět dalších 9,3 milionů dětí.

Latter-day Saint Charities a mnoho dalších organizací mohou lidem v nouzi distribuovat potraviny. Ještě důležitější však podle sestry Eubankové je soustředěně vynakládat zdroje na jejich výrobu.

Download Photo

„Změnit zvyklosti týkající se jídla, stravování, výživy a zemědělství představuje mnohem náročnější úsilí,“ uvedla. „Změny lze v konečném důsledku dosáhnout pouze prostřednictvím osobních vztahů založených na důvěře. … Staré přístupy nejsou vždy funkční. Stejně jako dochází k častějším meteorologickým extrémům, narůstají i krize, které mívají delší trvání a lze je řešit pouze spojenými silami.“

Poukázala na to, jak Církev přispívá do Světového potravinového programu (WFP), který se zaměřuje na distribuci klíčových zásob během pandemie.

„[WFP má] tři celosvětová distribuční střediska a pět oblastních. A jen během posledních několika málo měsíců prošlo těmito distribučními středisky 45 000 tun zdravotnických potřeb a potravin,“ řekla sestra Eubanková. „Toto je nesmírně důležité, neboť pandemie po celém světě narušila zásobovací řetězce do míry, která nemá obdoby. [Tato] síť je k dispozici mnoha humanitárním organizacím, které ji mohou využívat. Zvyšuje efektivitu, snižuje duplicity, zkracuje rychlost reakce a zaměřuje se na lokální nákupy, což pomáhá místním společenstvím.“

Sestra Eubanková uvedla, že organizace Latter-day Saint Charities rovněž spolupracuje s organizací International Development Enterprises (iDE), která pomáhá ženám, aby dosáhly úspěchů v oblasti zemědělství. Spojuje ženy s farmářkami, dodavateli cenově dostupného osiva a stabilními trhy, aby se mohly efektivněji věnovat zahradničení, a navýšit tak své příjmy. Když udeřila pandemie, úředníci ze zambijského Ministerstva zdravotnictví vyškolili ženy ohledně toho, jak mohou mezi svými zákazníky z řad zemědělců šířit povědomí o covidu-19 a o tom, jak bránit jeho šíření.

Kromě toho začala organizace Latter-day Saint Charities podporovat v některých oblastech s největším výskytem podvýživy místní akční rady. Například ve Francii a na Filipínách se těmto radám podařilo podělit se s rodiči o jednoduchá, v dané oblasti vytvořená školení týkající se ochrany zdraví a správné výživy, uvedla sestra Eubanková. Tyto rady rovněž rodinám pomohly osázet zahradu nebo začít s chovem drobného zvířectva, aby tak tyto rodiny získaly další zdroje výživných potravin.

„Rodiny jsou díky hlubším znalostem odolnější,“ řekla sestra Eubanková. „Jedná se z velké části o postupy, které nejsou drahé a nejsou náročné na technické vybavení, ale které jsou nesmírně přínosné.“

Navázání přátelství s vedoucími představiteli světových náboženství

Starší Rasband, starší Gerard a sestra Eubanková se kromě Jeho Všesvatosti ekumenického patriarchy Bartoloměje setkali během fóra i s mnoha dalšími náboženskými představiteli z dalších zemí.

V sobotu se setkali s Hadžím Allahšukurem Hummatem Pašazadehem, což je šajch al-islám a velký muftí Kavkazu.

„Byla to úžasná příležitost se setkat a na jejich žádost navázat nová přátelství,“ uvedl starší Rasband. „V jejich zemích žijí i členové Církve. Dnes hned v úvodu [fóra G20] tito lidé pozvali vedoucí naší Církve, aby navštívili hlavní město jejich země a setkali se s presidentem a jejich náboženskými představiteli.“

Pozvání byla vzájemná, dodal starší Rasband. Poznamenal, že několik vedoucích představitelů z Ázerbájdžánu již navštívilo Salt Lake City, které na ně udělalo příznivý dojem.

V neděli se vedoucí Církve setkali s Nasr-Eddinem Mofarihem, súdánským ministrem pro náboženské záležitosti.

Mofarihmu není Církev neznámá. V květnu 2021 se setkal s presidentem Církve Russellem M. Nelsonem na náměstí Temple Square. A v březnu 2020 ho v Súdánu navštívil starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů.

Mofarih uvedl, že organizace Latter-day Saints Charities spolupracuje se súdánskou vládou na několika humanitárních projektech. Patří k nim zřízení dialyzačních středisek, projekty zaměřené na distribuci invalidních vozíků, na péči o novorozence a projekty na podporu soběstačnosti, které pomáhají studentům se získáním vzdělání na Univerzitě Brighama Younga.

„Islám a Církev Ježíše Krista toho mají vzhledem k jejich hluboké víře v Boha a důležitosti, kterou tato náboženství přikládají rodině, mnoho společného,“ uvedl Mofarih. „Distancují se od nemorálních skutků a vybízejí lidi k čestnosti a lidskosti. A k témuž nás vybízí i islám. Jedná se o úžasné hodnoty, které přinesli poslové a proroci. Cíle, které si obě náboženství kladou, jsou totožné.“

Vedoucí Církve absolvovali rovněž přínosné rozhovory s pomocným katolickým biskupem z Bagdádu, biskupem Robertem Jarjisem; a s Tiguhanem Tagayem Tadelem, generálním tajemníkem Mezináboženské rady Etiopie, a s jeho zastupujícím tajemníkem, Messaudem Ademem.

Během setkání s etiopskou delegací se diskutovalo o tématech, jako jsou například možnosti, jak by Církev mohla pokračovat v zajišťování nouzové pomoci pro tuto zemi. Církev má k Etiopii mimořádný vztah: 27. ledna 1985 se Svatí posledních dnů z celého světa postili a uspořádali sbírku, aby pomohli etiopským obětem hladomoru. To stálo u zrodu organizace, která je nyní známa jako Latter-day Saints Charities.

„Jsou to opravdoví přátelé,“ řekl starší Gerard o etiopské delegaci. „Znají nás docela dobře, stejně jako ti druzí. O Církvi mají velmi vysoké mínění. … Zvou nás na návštěvu své země, abychom mohli pokračovat nejen v humanitárním úsilí, kterému se tam věnujeme, ale i v budování opravdových vztahů založených na důvěře a vzájemném porozumění.“