Po rozsáhlých povodních, které v polovině července zasáhly části Německa, Belgie, Nizozemska, Lucemburska a Švýcarska, je Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů nadále aktivně zapojena do humanitárních prací, a to prostřednictvím místních kongregací, humanitárních organizací a státní správy.
V srpnu se několik církevních vedoucích zúčastnilo nedělní bohoslužby pořádané místní kongregací v německém regionu Eifel, aby tamním vedoucím a členům poděkovali za jejich neúnavnou snahu sloužit lidem ve svém okolí. Mezi návštěvníky byli starší Erich W. Kopischke z předsednictva území Evropa společně s manželkou Christiane a také Christian Ottiker, manažer sociální péče a soběstačnosti Církve v Evropě. Přítomno bylo také přes čtyřicet misionářů, kteří během týdne pracovali jako dobrovolníci v okolních městech. Do začátku srpna poskytli misionáři z Německé misie Frankfurt společně s místními členy přes 10 000 hodin služby.
„Každému misionáři z naší misie dáváme příležitost přijít sem do regionu a sloužit zdejším lidem,“ řekl president Hammon, president Německé misie Frankfurt, který se společně s manželkou Debbie nedělní bohoslužby také zúčastnil. „Naši misionáři nám říkají, že jejich týdenní zkušenost se službou jim přináší nejvíce pocitů uspokojení a pokory z celé jejich misie,“ pokračoval.
Christianu Ottikerovi byla položena otázka, jak Církev reaguje na krizové situace. „Ústředí Církve nejprve společně s místními církevními vedoucími v zasažené lokalitě vyhodnotí, co je potřeba a jak by se pomoc měla zorganizovat,“ řekl Ottiker. „Když dojde ke krizové situaci, Církev nezakládá mimořádný fond určený pro konkrétní katastrofu, ale využívá již existující humanitární fond, který je vždy k dispozici,“ pokračoval. „Díky tomu Církev dokáže v době nouze pomoci rychle a je vždy připravená,“ podotkl Ottiker.
Ottiker viděl během své nedávné cesty práci mnoha dobrovolníků a byl svědkem nesčetného množství laskavých skutků na pomoc obětem povodní. Když přemítal nad otázkou, co by Církev mohla dělat v těžkých dobách, v duchu si řekl: „Církev jsi ty! Každý může pomoci malými a jednoduchými činy.“
S odkazem na nedávné úsilí v souvislosti s krizí položil starší Kopischke shromážděným tři otázky: „Co jste viděli? Co jste pociťovali? Co po těchto zkušenostech změníte ve svém životě?“
Starší Leo Lauener, mladý misionář ze Švýcarska, si vzpomněl na příhodu, kdy mu při nákupu potravin nefungovala platební karta. Žena, která stála ve frontě za ním, poznala, že je jedním z dobrovolníků, a řekla: „Za tyto úžasné pomocníky ráda zaplatím!“ A zaplatila mu celý nákup.
Další z misionářů, sestra Anna Hughes z Utahu ve Spojených státech, řekla: „Sloužit v oblastech zasažených povodněmi byl tak úžasný zážitek, protože mi to pomohlo soustředit se na nejčistší a nejdůležitější zásady evangelia Ježíše Krista, kterými jsou milovat Boha a milovat bližního svého.“
Starší Kopischke poukázal na to, že všechna tato úžasná gesta, skutky služby a láska patří k nejlepším vlastnostem a hodnotám lidstva. „Bylo by opravdu úžasné, kdybychom motivaci k tomuto starostlivému a láskyplnému chování pociťovali a kdybychom se takto chovali nejen při mimořádných příležitostech, ale stalo by se normou v našem každodenním životě!“ A dodal: „Pán by to nazval kulturou Sionu.“
Christian Ottiker navrhl, aby každý zvážil, co může dělat ve svých podmínkách a se zdroji, které má k dispozici. Můžeme věnovat nějaký čas dobrovolnické činnosti nebo pomoci sousedům a přátelům, kteří to potřebují. Můžeme také přispět do humanitárního fondu Církve. Starší Kopischke dodal, že peníze darované do tohoto fondu je v době krize možné použít rychle. „Díky tomuto fondu jsme schopni poskytnout úvodní pomoc okamžitě, kdekoliv je to v Evropě potřeba,“ řekl. „Dnes je to pro oběti záplav v Německu a zítra možná pro další oběti současných lesních požárů v Itálii, v Řecku nebo v Turecku,“ pokračoval.
Stejně jako mnoho dalších dobrovolníků si starší Kopischke společně s manželkou, s rodinou a s misionáři naplánoval jeden den služby v okolí města Bad Ahrweiler, aby pomohl obětem povodní.
„Doufáme, že potřebným bude nadále projevována podpora a láska,“ řekl. „Nejen v době, kdy je krize aktuální, ale i týdny a měsíce poté, protože je to stále zapotřebí.“ Na závěr řekl: „Doufám, že se zamyslíme nad svým životem a uvědomíme si, jak je křehký. Když je nám něčím požehnáno, je důležité, abychom měli s druhými soucit! Slovy proroka Izaiáše: ‚Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě.‘ (Izaiáš 58:8.)“