Mark W. Hofmann byl obchodníkem a zručným padělatelem, který se zabýval vzácnými dokumenty a využíval veřejný zájem o historii Svatých posledních dnů a USA tím, že na začátku 80. let 20. století prodával autentické, pozměněné a padělané historické dokumenty. V roce 1985, zřejmě z obav o odhalení svých podvodů, pomocí podomácku vyrobených bomb zavraždil dva lidi, přičemž v jednom případě šlo o jeho zákazníka.
Mnohé Hofmannovy padělky se týkaly historie Svatých posledních dnů. Hofmann byl členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, který však v soukromí přestal věřit v Boha. Když mu bylo kolem 25 let, začal se zajímat o díla týkající se historie Církve a obeznámil se s dokumenty zmiňovanými v historických záznamech, které se však nikdy nenašly – například přepis znaků z Knihy Mormonovy, které Martin Harris předložil klasicky vzdělanému učenci Charlesi Anthonovi.1 V roce 1980 Hofmann tvrdil, že našel kopii tohoto přepisu založenou mezi stranami Bible krále Jakuba ze 17. století. Badatelé, kteří tento dokument zkoumali, došli k přesvědčení, že na základě shody psaného písma s jinými potvrzenými vzorky rukopisu Josepha Smitha a na základě Anthonova popisu znaků se jedná o dokument autentický. Prohlášení tohoto padělku za pravý odstartovalo Hofmannovu kariéru jakožto obchodníka se vzácnými knihami a rukopisy.
Aby Hofmann dokázal přesvědčit badatele, že jeho padělky jsou pravé, používal rozmanité metody. Pečlivě se zaměřoval na takové dokumenty, které pravděpodobně kdysi existovaly, a podrobně studoval jejich kontext. Z archivů odcizoval dobový papír a další materiály, vyráběl si vlastní inkoust a uměle ho zestaršoval a pečlivě napodoboval otisky poštovních razítek, aby jeho padělky prošly pozorným zkoumáním znalců, kteří potvrzují pravost dokumentů. Studoval specifické vlastnosti rukopisu různých autorů a dokázal je s překvapující věrností napodobovat. Díky svému historickému bádání a literárním schopnostem uměl vytvářet dokumenty, které odrážely předpokládaný styl, charakter a obsah. Vytvářel věrohodné historky ohledně původu dokumentů, přičemž někdy předem předkládal méně významné padělky, aby dodal důvěryhodnost následnému padělku většího významu. V rámci obchodních aktivit přijímal vzácné autentické dokumenty namísto platby peněžní částkou a poté tyto pravé i padělané materiály prodával. Někdy prováděl v autentických dokumentech či materiálech drobné změny, které zvyšovaly jejich hodnotu. Mnozí učenci z různých vědních oborů autenticitu Hofmannových padělků nevědomky potvrdili.
Mezi Hofmannovy padělky patřily dokumenty od politických či literárních osobností amerických dějin – ať již se jednalo o obyčejné dokumenty s padělanými podpisy nebo o krátká literární díla. Hofmann padělal i několik dokumentů týkajících se Církve, mimo jiné i dopisy od Josepha Smitha, Lucy Mack Smithové a Davida Whitmera. S cílem vyvolat polemiku a spory vytvořil několik padělků, které se zaměřovaly na provokativní aspekty historie Církve. Zfalšoval požehnání, které Joseph Smith údajně udělil svému synu Josephu Smithovi III. a v němž ho jmenoval svým nástupcem. Také zfalšoval dopis od Martina Harrise z roku 1830 (známý jako „salamander letter“), který popisoval, že se Joseph Smith zaobíral lidovou magií.2 Hofmann svými padělky oklamal nejen církevní vedoucí a historiky, ale i členy své rodiny a přátele, archiváře a knihovníky a další odborníky. Církev od něj několik dokumentů zakoupila a jeho padělky se staly předmětem vědeckého bádání i veřejné diskuse.
V roce 1985 začal Hofmann vyjednávat s Kongresovou knihovnou o prodeji zfalšovaného dokumentu v ceně 1,5 milionů dolarů. V té době náklady na cestování, luxusní zboží, vzácné knihy a padělání materiálů převyšovaly jeho reálný příjem. Jeho klienti se začali dožadovat předmětů, za něž Hofmann již přijal platbu, ale dosud je nedodal. Hofmann, z obav, že bude odhalen, doručil sběrateli Stevenu F. Christensenovi balíček s podomácku vyrobenou bombou, která Christensena zabila. Již dříve totiž Christensenovi slíbil sbírku dokumentů od jednoho z prvních apoštolů, Williama McLellina, který později od Církve odpadl, ale tyto dokumenty mu nedodal. Aby Hofmann odvedl pozornost vyšetřovatelů od sebe a směrem k ostatním podnikatelským aktivitám Christensena, doručil druhou bombu do domu J. Garyho Sheetse, Christensenova obchodního partnera, která však zabila Sheetsovu manželku Kathy. Další den vybuchla v Hofmannově autě poblíž Chrámového náměstí třetí bomba ještě předtím, než ji Hofmann stihl doručit nezjištěné osobě. Výbuch této bomby přivedl zanedlouho policii k usvědčujícím důkazům o tom, že tyto bombové útoky má na svědomí Hofmann. Forenzní experti Hofmannovy padělky zkoumali a objevili důkazy o tom, že inkoust uměle zestaršoval. Hofmann se nakonec k vraždám a padělkům přiznal a byl odsouzen k doživotnímu trestu s možností podmíněného propuštění po pěti letech, přičemž soud doporučil, aby nebyl propuštěn nikdy.
Největší tragédií spojenou s Hofmannovými padělky je smrt Kathy Sheetsové a Stevena Christensena. Zfalšované dokumenty také představovaly problém pro práci sběratelů rukopisů a knih, obchodníků s těmito dokumenty, historiků a archivářů. Ačkoli policejní vyšetřování mnohé padělky spojené s Hofmannem odhalilo, kvůli jeho síti obchodních kontaktů bylo obtížné vysledovat rozsah jeho práce a místa, kde jeho výtvory skončily. Dvanáct let po bombových útocích se například ukázalo, že dokument, který experti pokládali za pravou báseň Emily Dickinsonové, je Hofmannovým padělkem. Falešná tvrzení inspirovaná Hofmannovými dokumenty či citacemi, které vycházejí z jeho uměle vykonstruovaných důkazů, do dnešního dne nepravdivě vykreslují určité části historie Svatých posledních dnů.
Od 80. let 20. století Církev intenzivně publikuje informace z počátků své historie a pomáhá lépe objasňovat určité nejasné historické epizody, které Hofmann svými padělky zneužíval k tomu, aby na Církev vrhl negativní světlo. Církevní historici a archiváři jsou nyní také mnohem opatrnější a tvrzení o původu určitého dokumentu a jeho historického kontextu posuzují podle ostatních doložených materiálů. Publikování a digitalizování písemností, jež se týkají Josepha Smitha, a mnoha dalších důležitých sbírek dokumentů pomáhá rozšiřovat základnu, podle níž lze nové objevy posuzovat.
Církevní materiály a zdroje
Dallin H. Oaks, „Recent Events Involving Church History and Forged Documents“, Ensign, Oct. 1987, 63.
„Church Releases Statement on Mark Hofmann Interviews“, Ensign, Oct. 1987, 78–79.
„Document Dealer Confesses“, Ensign, Apr. 1987, 77.
„Fraudulent Documents from Forger Mark Hofmann Noted“, Ensign, October 1987, 79.
Bibliografie
Richard E. Turley Jr., Victims: The LDS Church and the Mark Hofmann Case (Urbana: University of Illinois, 1992).
Sheri Dew, Go Forward with Faith: The Biography of Gordon B. Hinckley (Salt Lake City: Deseret Book, 1996), 425–432.