8. března si svět připomíná Mezinárodní den žen a v tomto měsíci slaví své první výročí také funkce územních poradkyň pro organizace, jež v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů patří k vedoucím funkcím zastávaným ženami. Při této příležitosti přemítají tyto vedoucí z řad žen o svých zkušenostech a poznatcích, jež získaly během své služby napříč Evropou.
„Každá žena je dcera Boží. Ženy jsou úžasné. Jsou skutečně silné! Mají božský potenciál a každým drobným skutkem služby mění životy druhých,“ říká sestra Sibylle Fingerleová z Německa.
Sestra Traci De Marcová ze Spojeného království říká: „Myslím si, že je důležité, aby ženy věděly, jak obrovský vliv na život druhých lidí mohou mít jejich talenty, dovednosti a duchovní vlastnosti.“
Když byla sestra Ghislaine Simonetová z Francie dotázána, jak mohou poradkyně posilovat ženy, se kterými se setkávají, řekla: „Jelikož jsme jim nablízku, můžeme jim pomáhat, aby si často připomínaly, že jsou dcery Boží.“ A pokračovala: „Když mají tuto pravdu zasazenu v mysli i v srdci, dokáží konat zázraky.“
Územní poradkyně pro organizace školí církevní vedoucí a vnášejí ženský pohled do všech úrovní církevních rad. „Toto povolání v podstatě představuje chybějící článek pro vedoucí z řad sester na úrovni kůlů – aby mohly klást otázky, společně se radit, získávat informace a, co je nejvýznačnější, získat odlišný náhled na to, co jim toto povolání může dát a přinést,“ říká sestra Ann-Mari Lindbergová z Dánska. A pokračuje: „Díky naší službě poskytované vedoucím sestrám na úrovni kůlů mají tyto sestry více než kdy dříve pocit, že nejsou opomíjeny, že získávají potřebnou pomoc a že na jejich názoru záleží.“ Kůl je obdobou katolické diecéze a tvoří ho několik kongregací.
Sestra Julia Wondrová z Vídně popisuje, čemu se naučila o vzájemné pastýřské službě: „Zjistila jsem, že to není o mně, ale o Spasiteli. A tak se snažím být více takovou, jako je On, a to znamená, že klíčovou roli hraje má každodenní duchovní příprava.“ A pokračuje: „Jedna sestra v mé oblasti byla psychicky vyhořelá. Měla pocit, že to, co dělá, nepřináší žádné ovoce, a téměř to chtěla vzdát. Po našem školení ale nabrala novou sílu a energii a nyní mi pravidelně říká, jak má více nápadů a více lásky ke svým drahým sestrám.“
Sestra Simonetová vypráví: „Když jedna členka předsednictva kůlové organizace zápolila s náročnými zkouškami v osobním životě a zvažovala, že požádá o uvolnění, sestry z předsednictva jí naslouchaly, nabídly jí pomoc a vyjadřovaly jí soucit. Dnes tato sestra svým těžkostem stále ještě čelí, ale díky tomu, že pociťuje lásku svých sester, slouží i nadále s radostí a nadějí druhým.“
Když byla sestra De Marcová dotázána, čemu se učí od Ježíše Krista o pastýřské službě ženám, řekla: „Líbí se mi, že to byly právě ženy, kdo byl svědkem několika nejdůležitějších okamžiků v Kristově službě. Byla to žena u studny, kdo se jako první dozvěděl, že Ježíš je Mesiáš; byla to žádost Jeho matky, co vedlo ke Spasitelově prvnímu zázraku; byla to Maria Magdaléna, kdo jako první spatřil prázdný hrob a vzkříšeného Pána. On ženám důvěřoval tehdy a důvěřuje jim i dnes. Tyto ženy byly skvělými misionářkami, když se podělily o to, co viděly, slyšely a pocítily, a my můžeme dělat totéž i dnes.“
Sestra Fingerleová říká: „Všechny ženy mají přístup k Boží moci zde na zemi. Mohou a mají ji používat!“ Když se o Spasitelově službě ženám zamýšlí sestra Lindbergová, říká: „Viděl je a přijímal je takové, jaké byly. Nesoudil, nesrovnával – zkrátka je měl rád a motivoval je, aby byly ještě lepší.“ A sestra De Marcová dodává: „Velmi důležitým prvkem v naší pastýřské službě je láska bez předsudků, stejně jako péče, vybízení a neustálé respektování svobody jednání, tak jak by to dělal náš Spasitel.“
Účelem Mezinárodního dne žen je ocenit to, čeho ženy dosahují, a snažit se podporovat rozmanitost, rovnost a začleňování; a zkušenosti a zážitky územních poradkyň pro organizace jsou příkladem toho, jak ženy, ať žijí kdekoli, mohou pomáhat tyto cíle naplňovat a význačným způsobem pozvedat a inspirovat druhé.