O šest měsíců později – Misionáři se zamýšlejí nad humanitární pomocí poskytnutou po zemětřesení v Chorvatsku

29. prosince 2020 ve 12:20 místního času udeřilo ve středním Chorvatsku nedaleko města Petrinja zemětřesení o síle 6,4 stupně. Podle Darinka Dumboviće, starosty Petrinje, zemětřesení zničilo téměř polovinu města a vyžádalo si sedm obětí na životě a 36 zraněných. Misionáři a dobrovolníci z Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, kteří v této oblasti žijí, se díky předchozím zkušenostem s pomocí při podobných katastrofách dokázali rychle zmobilizovat a začít pomáhat.

Download Photo

Ve dnech následujících po zemětřesení si obyvatelé města mnoho vytrpěli kvůli tomu, že bylo zničeno téměř 4000 domů, byly uzavřeny školy a panovalo chladné zimní počasí se sněžením. Byl kritický nedostatek základních potřeb, jako například potravin, vody a paliva na otop. Byla vydána výzva s žádostí o tyto potřeby, stejně jako o obytné kontejnery a obytné vozy, které by posloužily jako dočasný přístřešek. Tyto výzvy byly naštěstí rychle vyslyšeny.

Po zveřejnění zpráv o zemětřesení darovala Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Chorvatsku a přilehlým zemím velké množství potravin, vody, oblečení a vybavení a pomohla místní armádě logisticky zabezpečit distribuci tohoto materiálu.

Církev má v Záhřebu, kde bylo zemětřesení silně cítit, dvanáct misionářů a také misijní kancelář. Sídlo chorvatského Červeného kříže (HCK – Hrvatski Crveni Križ) se nachází nedaleko, a tak Církev mohla jeho vedení okamžitě oslovit s nabídkou pomoci.

Dobrovolníci z Církve byli rychle vysláni do budovy HCK v městě Sisaku, které se nachází na okraji oblasti poničené zemětřesením. Dobrovolníci a misionáři se pustili do práce pod vedením předsedkyně místní skupiny HCK Sanji Tomašincové.

„Bylo to pro nás velmi náročné období,“ řekla Sanja Tomašincová. „Ze všech koutů Chorvatska přicházely stovky dobrovolníků a jednoho dne se objevili mladí misionáři a obrátili se na mě s přáním pomáhat. V té době jsme byli zahlceni vším tím, co se odehrávalo, a tak jsem jim nabídla, aby pomáhali se shromažďováním darované pomoci a s distribucí této pomoci lidem, kteří utrpěli nějakou újmu nebo ztrátu. Nechala jsem je představit mladým dobrovolníkům z našeho města Sisak a povzbudila jsem je, aby pracovali společně.“

Už 2. ledna – pouhé čtyři dny po prvním otřesu – misionáři balili krabice plné naléhavě potřebných zásob a pomocí misijního dodávkového vozu je vozili do postižených oblastí.

Download Photo

Následující týden byli misionáři pod stálým vedením Sanji Tomašincové vysláni do střediska HCK v městě Petrinja, které se nacházelo nejblíže epicentru zemětřesení.

Když se o zemětřesení dozvěděli misionáři zastupující organizaci Latter-day Saint Charities, chtěli zjistit, co je zapotřebí, a začít pomáhat. Obrátili se proto na jednoho ze svých spolehlivých partnerů – organizaci Baptistická pomoc v Chorvatsku (CBAid) – který chtěl poskytnout potřebným potraviny, ale nedostávalo se mu finančních zdrojů.

CBAid požádala organizaci Latter-day Saint Charities o pomoc s obstaráním a rozvozem potravin určených 400 rodinám, které přišly o domov nebo byly jinak zasaženy. Krabice s potravinami obsahovaly ořechy, sušené ovoce, fazole, krekry, toastový chléb, čokoládovou pomazánku, masové konzervy, konzervovaného tuňáka, polévku, těstoviny, mléko, sůl, cukr, rýži a olej. Latter-day Saint Charities poskytla peníze a CBAid se postarala o nákup, zabalení a distribuci potravin.

V Záhřebu se také ocitlo dalších 42 misionářů na plný úvazek, kteří zde podstoupili dočasnou karanténu před další cestou do své misie v Německu nebo na Slovensku. Po sedmidenní povinné karanténě jim do odletu zbýval ještě přibližně týden, a tak měli možnost pomoci organizaci CBAid s balením a rozvozem potravin.

V distribučním středisku HCK také pomáhali misionáři sloužící v různých městech po celém území Chorvatska, přičemž zde trávili až 6 hodin denně po dobu čtyř dnů v týdnu. Tito misionáři se zde střídali ve směnách, vždy po čtyřech až šesti ve skupině, a přispěli tak k humanitárnímu úsilí. Během měsíců následujících po zemětřesení se do něj zapojilo celkem více než šedesát misionářů.

Když byla Sanja Tomašincová požádána, aby popsala spolupráci s těmito mladými misionáři, řekla: „Mladí misionáři udělali dojem na mě i na ostatní mladé lidi, kteří zde působili jako dobrovolníci. … Chovali se velmi slušně a kultivovaně. Mluvili výborně chorvatsky, což – jak víme – není vůbec jednoduché. Projevili se jako pilní, spolehliví a komunikativní pracovníci a v těch nejobtížnějších chvílích, kterými jsme si prošli, pro nás byli zdrojem síly a inspirací ke spolupráci a radosti. Velmi nás potěšilo, že z druhého konce světa přijeli k nám, do našeho malého, poničeného města, které nebývá ani na mapě.