President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů ve svém úterním proslovu na římské univerzitě Sapienza uvedl, že náboženská svoboda představuje pro celý svět nedocenitelný kladný vliv, který stojí za to ochraňovat.
První rádce v Prvním předsednictvu vysvětlil, že Církev Ježíše Krista je církví znovuzřízenou (nikoli protestanskou či katolickou) a řekl, že „znovuzřízení plnosti křesťanské nauky nás učí, že Bůh stvořil své děti a umístil je na zemi, aby duchovně rostly prostřednictvím toho, že budou v souladu s Jeho přikázáními správně volit mezi dobrem a zlem. Svoboda volby je tudíž pro Boží plán základním předpokladem.“
President Oaks se prostřednictvím citace z díla Colea Durhama, profesora Univerzity Brighama Younga, a dvou dalších apoštolů podělil o několik klíčových přínosů náboženské svobody.
President Oaks uvedl, že ochrana náboženské svobody „souvisí nejen s ochranou dalších klíčových práv, ale také s jinými přínosy v sociální oblasti, jako je například ekonomická svoboda, vyšší hrubý domácí produkt na osobu, lepší příjmy žen, rovnost pohlaví, vyšší gramotnost, lepší zdravotní stav a vzdělání a upevnění demokracie“.
Další pozitiva, která náboženská svoboda přináší, jsou podle presidenta Oakse pluralismus, mír a řádné oddělení církve od státu. President Oaks, který citoval proslov, který v říjnu 2021 pronesl starší D. Todd Christofferson, uvedl: „Historie náboženské svobody dokládá, že ohledy vznikají na základě ohledů. Tam, kde vlády ochraňují náboženskou svobodu, vzniká méně sociálních konfliktů a panuje vyšší míra sociální soudržnosti.“
President Oaks se obšírně zabýval dalším přínosem – charitativní práce, které se věřící lidé věnují. V souvislosti s proslovem, který v červnu 2021 na vysoké škole University of Notre Dame pronesl starší Quentin L. Cook, uvedl, že „zodpovědnost, jejímž zdrojem je náboženská víra, je přínosem pro sekulární společnost“, protože „náboženství inspiruje věřící k tomu, aby ve prospěch druhých konali spousty dobrých skutků“. President Oaks se podělil o několik příkladů ze světa Svatých posledních dnů z roku 2021:
- Členové Církve Ježíše Krista přispěli po celém světě přibližně 6 miliony hodin služby v rámci veřejně prospěšných a humanitárních projektů, které proběhly pod záštitou Církve (což nezahrnuje službu, které se členové věnovali z vlastního popudu).
- Internetové stránky programu JustServe pomáhají více než 655 000 dobrovolníků v tom, aby spojenými silami naplňovali potřeby lidí ve svém okolí.
- Církev v Itálii ve spolupráci s Římskokatolickou církví a dalšími organizacemi pomáhá zajišťovat potraviny, přístřeší, zdravotní péči a odbornou průpravu pro uprchlíky.
- Svatí posledních dnů spolupracují s muslimskými, židovskými a křesťanskými organizacemi ve Středomoří ve snaze zmírňovat následky konfliktů, hladu, chorob a vysídlení.
- Církev spolupracuje s indickou vládou na zajištění lepší přístupnosti péče o zrak, neonatologické péče a odborné průpravy. Církev rovněž darovala 4 miliony dolarů na pořízení kyslíkových koncentrátorů, plicních ventilátorů a dalšího zdravotnického vybavení.
- Církev je zapojena do více než 575 dalších projektů souvisejících s pandemií covidu-19 v 74 zemích.
President Oaks podobně jako ve svém listopadovém proslovu na Virginské univerzitě uvedl, že stěžejní křesťanská hodnota pokojného soužití s druhými – kterou Církev nazývá „spravedlností pro všechny“ – je nezbytným předpokladem pro to, aby mohla vzkvétat i náboženská svoboda.
„Podstatou soužití v pluralitní společnosti je nutnost akceptovat určité zákony, které se nám nelíbí, a žít v pokoji s určitými lidmi, jejichž hodnoty se liší od těch našich,“ řekl. „Nemáme očekávat, že naše vlastní stanoviska naprosto převládnou, a ani o to nemáme usilovat, ale máme ve vzájemné úctě usilovat o spravedlnost pro všechny. To samozřejmě vyžaduje, abychom se snažili porozumět prožitkům a zájmům druhých lidí.“
President Oaks uvedl, že ačkoli návrh zákona, který by zajistil spravedlnost pro všechny, v současné době v Kongresu Spojených států uvázl na mrtvém bodě, „má smysl vzhledem k hodnotám, jichž se týká, usilovat o nalezení řešení“. Nastolení „funkčních vztahů mezi vládami a těmi, kteří usilují o náboženskou svobodu neboli svobodu vyznání“, je „tématem, v rámci nějž se máme jedni od druhých mnoho co učit“, řekl.
President Oaks zmínil údaje, podle nichž si jen málo lidí cení organizovaného náboženství a náboženské svobody. Proč tomu tak je? Možná, jak řekl, je to proto, že jsme ztratili nit, pokud jde o Kristovo základní učení, že máme milovat Boha a své bližní.
„Je zapotřebí, abychom s láskou a vzájemnou úctou, které nám nařizují božská přikázání, našli způsoby, jak se jeden od druhého učit a jak upevňovat společná stanoviska, která nás jakožto stabilní, pluralitní společnost drží pohromadě,“ uvedl. „To je způsob, jak zabránit tomu, aby na základě hlubokých rozdílů došlo k roztříštění sjednocené občanské společnosti.“
President Oaks řekl, že cestou kupředu je mezináboženská solidarita. Řekl, přičemž citoval staršího Cooka, že katolíci, protestanti, židé, muslimové a lidé dalších vyznání „musí být součástí koalice náboženství, která budou po celém světě podporovat a propagovat náboženskou svobodu a poskytovat jí útočiště“.
President Oaks na závěr uvedl: „Jako ten, který byl povolán, aby svědčil o Ježíši Kristu a vystupoval na podporu pokoje a lásky, jimž učil, svědčím o moci, která se v těchto myšlenkách skrývá, a prosím o to, aby na všech, kteří usilují o jejich prosazování, spočinula Boží požehnání.“