Download PhotoHelmuth Hübener byl nejmladší obětí lidového soudu. Jako sedmnáctiletý byl odsouzen k trestu smrti za odboj proti nacistickému režimu a popraven 27. října 1942. V roce 2022 si připomínáme 80. výročí smrti tohoto věrného člena Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
V německy mluvících oblastech nikdo nepublikoval tolik děl o příběhu Helmutha Hübenera jako novinář Ulrich Sander. Rozhovor s ním vedli redaktoři zpravodajského portálu Církve.
Pane Sandere, kdy jste se o příběhu Helmutha Hübenera dozvěděl poprvé?
Když jsem chodil do školy, jeden z mých učitelů se přátelil s jedním novinářem. Tento novinář se zabýval rozsudky lidového soudu a dalších nacistických soudů. Výsledky svého bádání publikoval v malých brožurách. Tak jsem se poprvé setkal s příběhem Helmutha Hübenera a chtěl jsem se o jeho životě dozvědět více. V té době mi bylo 17 nebo 18 let, takže jsem byl přibližně v Helmuthově věku.
Co jste udělal potom?
Nejprve jsem jel do německého Hamburku, abych našel lidi, kteří se s Hübenerem znali osobně. Nejprve jsem se setkal s jeho učitelem ze střední školy, který byl v té době vedoucím místního sboru Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a také jsem zkontaktoval jeho přátele a příbuzné včetně nevlastního bratra. Karl-Heinz Schnibbe a Rudolf Wobbe, kteří Hübenera v jeho odbojové činnosti podporovali, žili v té době již v Utahu.
Co se stalo pak?
Vedoucí sboru mě zkontaktoval s paní Sommerfeldovou, která byla pro Helmutha Hübenera přátelskou a mateřskou postavou. Poslal jí dopis na rozloučenou těsně předtím, než byl popraven. Slova tohoto dopisu na ni silně zapůsobila a ona je znala nazpaměť. Časem jsem s tímto sborem ztratil kontakt, jelikož se mnozí z těch, kteří si Hübenera pamatovali, přestěhovali do Utahu. Tam se o jeho příběhu dlouho nemluvilo.
Zde v Německu jsem po nějakou dobu každým rokem v lednu u příležitosti narozenin Helmutha Hübenera psal krátké připomínkové články. Jeden z těchto článků byl v polovině šedesátých let publikován v oficiálním tisku poštovních odborů, kde si ho všiml Günter Grass a použil ho ve svém románu „Örtlich betäubt“ [„Lokální umrtvení“]. Tak se o příběhu dozvěděl Prof. Dr. Alan Keele – germanista na Univerzitě Brighama Younga. V Utahu vypátral některé z Helmuthových spolubojovníků a další pamětníky, udělal s nimi rozhovory a tyto rozhovory publikoval. Díky tomu se až na konci 60. let Hübenerova Církev znovu dozvěděla o svém členovi a o jeho víře.
Jaké dopady to mělo?
Hübenerův příběh se stal známým a uznávaným nejen v Salt Lake City, ale i po celých Spojených státech. Do školních učebnic ho v Americe zařadili mnohem dříve než my tady v Německu. Zde to trvalo déle a měl jsem příležitost při tom pomáhat. Dle mého názoru je Helmuth Hübener známější v USA než zde. Co se týče mládežnického odboje proti národnímu socialismu, místní televizní vysílání se zaměřují převážně na skupiny Weisse Rose [Bílá růže] a Edelweiss Piraten [Piráti protěže].
Podílel jsem se také na pojmenování školy Stadtteilschule Helmuth Hübener v Hamburku. S touto místní školou jsem stále v kontaktu. Obzvláště se mi líbí logo, které tato škola opakovaně používá ve svých publikacích, protože spojuje jméno Helmutha Hübenera ve slovní hříčce s mottem „Mut üben“ [„Buď odvážný!“]: Stadtteilschule HelMUTh HÜBENer. V roce 2020 byla na Helmuth-Hübener-Schule přejmenována také škola detenčního zařízení v Berlíně.
Proč je Helmuth Hübener tak často přehlížen?
Reportáže o něm často říkají pouze to, že poslouchal rozhlasové vysílání BBC a šířil zprávy, které se tam dozvěděl. Domnívám se, že je to špatný nebo minimálně nedostatečný pohled. Ano, Helmuth Hübener si dělal těsnopisné zápisky z rozhlasového vysílání a šířil je. Ale sám také psal básně a poselství a přemýšlel o životě mladých v Hamburku ve své době. To ví každý, kdo četl jeho letáky. Těchto publikací nebylo mnoho. Existuje asi 1 000 kopií všech jeho 60 prací psaných na stroji pomocí kopírovacího papíru.
Z mého pohledu nejsou Hübenerovy intelektuální schopnosti, odhodlání a zejména statečnost dostatečně doceňovány. Helmuth a jeho přátele v tom měli jasno: Nemůžete bojovat za pravdu a spravedlnost, a přitom dovolit úředním činitelům, aby si dělali, co chtějí.
Mockrát vám děkuji za tento rozhovor, pane Sandere.
V letošním roce vyšel dokument „Vier gegen Hitler – auf den Spuren der Helmuth-Hübener-Gruppe“ [„Čtyři proti Hitlerovi – po stopách skupiny Helmutha Hübenera“]. Ulrich Sander se podílel na jeho tvorbě.
Jeho příběh se objevuje ve 3. svazku série „Saints“. Píše se o něm také v krátké eseji na internetových stránkách Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Helmuth a dva jeho spolubojovníci byli členy této Církve.