Ženy v Církvi

Ženy Svatých posledních dnů čerpají sílu a inspiraci ze své identity: rozumějí tomu, že jsou dcery Boží, jež mají v životě účel, a snaží se v sobě rozvíjet vlastnosti božství – vlastnosti jako svatost, moudrost a pravá láska. Své tělo a svou mysl považují za posvátný dar a odmítají cokoli, co by jejich význam snižovalo. Snaží se naplnit své možnosti a svou schopnost pociťovat radost skrze uctívání, studium, službu a upřímnou snahu vést život soustředěný na Krista. Věří, že podle božského určení muž a žena zažívají největší růst, radost a naplnění společně, nikoli v izolaci. Prostřednictvím společného i jedinečného úsilí je každý z nich nepostradatelným přínosem pro domov, církev i obec.

Ženy v Církvi přijímají svůj odkaz jako učednice Ježíše Krista. Za velmi důležité považují své poslání podávat pomocnou ruku těm, kteří jsou v nouzi, a pečovat o dobro svých rodin, kongregací i širší komunity své obce.

Společně ženy tvoří Pomocné sdružení, což je jedna z nejstarších a největších organizací žen na světě zaměřená na službu. Pomocné sdružení, jehož členskou základnu tvoří 5,5 milionu žen ve 170 zemích, je obrovským nástrojem služby po celém světě. Bylo založeno v roce 1842, aby poskytovalo pomoc a úlevu od všech nemocí lidského života: „úlevu z bídy, ze sobeckosti, zármutku, z apatie, nevzdělanosti, nemorálnosti, světskosti, průměrnosti, ze strachu, z osobních omezení a ze samoty.“

Ženy Svatých posledních dnů jsou jako učednice povzbuzovány k tomu, aby rozvíjely svou víru v Boha a svůj vztah k Němu, aby studovaly písma a nauku, aby vyučovaly evangeliu doma i v kongregích a aby se věrně účastnili všech spásných obřadů evangelia. Všichni členové Církve jsou od nepaměti povzbuzováni, aby usilovali o vzdělání ve všech jeho formách; je to božské přikázání a zároveň také cesta k možnosti sloužit a mít mnohem smysluplnější život.

Muži i ženy – členové Církve – mají také rozlišné i společné příležitosti k církevní službě. Po vzoru stanoveném Kristem v Novém zákoně muži v Církvi slouží v kněžských úřadech, které jim umožňují vykonávat náboženské „obřady“ a spravovat Církev. Ženy v Církvi slouží jako misionářky i jako učitelky, předsedají různým organizacím na místní i institucionální úrovni, radí druhým a slouží jim a působí v mnoha dalších funkcích. Ženy jsou také nezbytnou součástí vedoucích rad v církevních kongregacích jako rovnoprávní účastníci diskuse a procesu rozhodování.

Tím nejdůležitějším místem služby je pro ženy i muže jejich vlastní rodina. Savtí posledních dnů považují rodiny za střed Božího plánu pro Jeho děti a za základní jednotku společnosti. Společnou službu otce a matky považují za nejvznešenější prioritu v životě a vzájemně si pomáhají při vytváření silné rodiny soustředěné na Krista. Ať se ženy Církve nacházejí v jakékoli situaci, usilují o to, aby vyživovaly a posilovaly druhé ve svém okolí. Ženy posilují strukturu své osobní, rozšířené, kongregační i globální rodiny a projevují tak svou oddanost učení a příkladu Spasitele.