Misionářský program Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je jedním z nejviditelnějších charakteristických znaků Církve. Misionáře lze potkat na ulicích ve stovkách hlavních měst po celém světě i v tisících malých vesničkách.
Misionářský program se řídí vzorem daným v Novém zákoně, podle nějž misionáři slouží ve dvojicích, učí evangeliu a křtí věřící ve jménu Ježíše Krista (viz například Petrovo a Janovo působení v knize Skutkové).
Na misii pro Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů slouží neustále přes 50 000 misionářů. Většina z nich jsou mladí lidé do 25 let, kteří slouží v bezmála 350 misiích po celém světě.
Jako misionáři mohou sloužit svobodní muži od 18 do 25 let, svobodné ženy od 19 let a manželské páry v penzi. Misionáři pracují na misii se společníkem stejného pohlaví, kromě manželských párů, kde pracuje manžel s manželkou. Svobodní muži slouží na misii dva roky a svobodné ženy 18 měsíců.
Misionářům je geografická oblast služby přidělena církevním ústředím a jsou posílání pouze do zemí, v nichž místní vláda umožňuje Církvi oficiálně působit. Misionáři si nemohou vybrat, kde budou sloužit, a nikdy dopředu neví ani to, zda se budou muset učit nový jazyk.
Než se misionáři vydají do oblasti, která jim byla určena, stráví kratší dobu v jednom z 15 misionářských výcvikových středisek po celém světě. Tam se učí, jak učit evangeliu systematicky a jasně, a pokud je to nutné, začínají si osvojovat jazyk lidí, které budou učit. Největší výcvikové středisko je v Provu v Utahu a další se nacházejí v Argentině, Brazílii, Chile, Kolumbii, Dominikánské republice, Anglii, Ghaně, Guatemale, Mexiku, na Novém Zélandu, v Peru, na Filipínách, v Jihoafrické republice a ve Španělsku.
Misionáři se oslovují titulem „starší“ a misionářky titulem „sestra“.
Běžný den misionáře začíná budíčkem v 6.30 a poté osobním studiem. Čas během dne je věnován hlásání slova při schůzkách, návštěvách u lidí doma nebo kontaktováním na ulici či na jiných veřejných místech. Den pro misionáře končí ve 22.30.
Do některých částí světa jsou posíláni pouze misionáři, kteří slouží výhradně na humanitární nebo jiné specializované misii. Tito misionáři nehlásají slovo.
Misionářská práce je dobrovolná. Misionáři si misii financují z vlastních zdrojů – kromě jejich dopravy do své oblasti působnosti a zpět – a za svou službu nepobírají žádný plat.
Kontakt s rodinou a přáteli je po dobu služby omezen na dopisy a občasné telefonáty rodině při zvláštních příležitostech. Dokud jsou misionáři na misii, vyhýbají se zábavě, večírkům a jiným činnostem běžným pro tuto věkovou skupinu, aby se mohli plně soustředit na službu druhým a na učení evangeliu Ježíše Krista.