Gail Halvorsen je ve světě znám jako „Candy Bomber“, velitel, pilot, technický odborník na kosmické lodě a vědec. Ale pro Denise Williamsovou to byl „táta“. Ještě před otcovou smrtí v roce 2022 stála spolu se svými sourozenci před úkolem zachovat jeho odkaz a pokračovat v něm. Gail Halvorsen byl jakožto věrný člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů oddaný službě své zemi a s oblibou předával ponaučení, která během svého života získal.
LivingLegacy_01.jpeg
Denise Williamsová a její zesnulý otec Gail Halvorsen2024 by Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved.Po druhé světové válce bylo Německo v troskách a mnoho lidí chovalo vůči Němcům nepřátelské pocity. Uprostřed této nedůvěry Sovětský svaz v červnu 1948 zablokoval Berlín. To vedlo Velkou Británii a Spojené státy k vytvoření leteckého mostu, který měl 2,5 milionům hladovějících Berlíňanů zajistit potraviny a další potřebné věci.
Mnoho spojeneckých vojáků pociťovalo vůči Němcům hněv, a nejinak tomu bylo u Gaila Halvorsena, který ve válce ztratil přítele. Nebyl si jist, jak bude při svém prvním letu reagovat na setkání s německými muži, ale byl překvapen, když ho přijali s otevřenou náručí a se slzami vděčnosti. Denise Williamsová vzpomíná na slova svého otce: „Právě v té chvíli jsem ve svém srdci odpustil veškerý hněv, který jsem předtím pociťoval. Proč k tomu došlo? Jak je to možné? Bylo to proto, že jsme měli stejné poslání – pomáhat při záchraně lidí.“ Toto sjednocení ve službě potřebným pomohlo Gailovi dívat se na Němce opět jako na lidi. A při této spolupráci došlo k rozhovoru, který ho inspiroval ke slavnému shazování cukrovinek z letadla, díky němuž je Gail Halvorsen tak dobře znám.
Když byli Williamsovi otázáni, co si z příběhu Denisina otce odnesli, odpověděli, že „je to příběh o odpuštění“; Halvorsenův příběh „je příběhem evangelia, a nikoli jen příběhem o válečném hrdinovi“. David Williams dodal, že Halvorsen „byl mužem Kristovým, mužem víry a vyzařoval světlo Kristovo do života ostatních lidí“. Konfrontace protichůdných pocitů s vyšším záměrem lásky a soucitu představuje jen malou část toho, čemu se můžeme ze života Gaila Halvorsena a ze zásad, o které se dělil, naučit.
LivingLegacy_02.jpeg
Starší a sestra Williamsovi v místní kapli Svatých posledních dnů v německém Hannoveru2024 by Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved.V Knize Mormonově, což je kniha písem, kterou Svatí posledních dnů používají společně s Biblí, kázal král Beniamin svému lidu a položil mu otázku: „Nejsme snad všichni žebráky?“ Společnost často vytváří obraz dokonalosti a nerealistických očekávání, ale bez ohledu na to lidé přirozeně touží po tom, aby si jich někdo povšiml a povznesl je, když se potýkají s problémy. Halvorsen během leteckého zásobování Berlína vnímal Němce spíše jako jednotlivce, kterým může pomoci a požehnat, než jako bývalé nepřátele. Tato perspektiva soucitu a služby je základem Halvorsenova odkazu, který se Denise a David Williamsovi zavázali připomínat.
LivingLegacy_03.jpeg
Shromažďovací místnost pro mladé dospělé v německém Hannoveru, kde Williamsovi slouží2024 by Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved.Denise Williamsová toto chápe jako svou „posvátnou zodpovědnost“, a proto si vzala za úkol uspořádat otcovy dokumenty a osobní věci a rozdat je různým organizacím, které se věnují historii. Účastní se také konferencí a akcí, na kterých kdysi promlouval její otec, a dělí se o jeho příběh, a co je důležitější, o jeho odkaz víry a křesťanské služby. V současné době slouží Williamsovi jako misionáři Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Německé misii Hamburk. Vzhledem ke svému novému misionářskému pověření nyní z úcty ke svému povolání používají titul starší a sestra. Manželé Williamsovi žijí v současné době v Hannoveru a věnují se službě mladým dospělým lidem a pomoci v místním sboru, čímž pokračují v Halvorsenově poslání zaměřeném na soucitnou službu.
V individualistickém a sebestředném světě je stále důležitější předávat ponaučení od těch, kteří nás předešli. Pro staršího a sestru Williamsovy není pomoc německému lidu pouhou kapitolou v rodinné historii, ale pokračováním toho, čím se Gail Halvorsen zapsal do paměti lidí. Podobně jako Ježíš Kristus žil tak, že konal dobro a sloužil druhým. Jeho přetrvávající odkaz působí jako mocná připomínka toho, že je třeba nehledět na nálepky, ale vnímat lidi a mít je rád jako jednotlivce a pamatovat na otázku: „Nejsme snad všichni žebráky?“