• Svatí posledních dnů vnímají smrtelnou existenci jako součást většího rozsáhlého kontextu sahajícího od předpozemského života, v němž duchové všech lidí žili s Nebeským Otcem, až po budoucí život v Jeho přítomnosti, kde budou lidé nadále růst, učit se a zdokonalovat.
• Život na zemi je považován za zkušební stav, ve kterém jsou muži a ženy zkoušeni a prověřováni – a ve kterém získávají zkušenosti, které nelze nabýt nikde jinde.
• Svatí posledních dnů věří, že Nebeský Otec věděl, že lidé budou chybovat, a proto jim poskytl Spasitele, Ježíše Krista, který na sebe vzal hříchy světa. I když některé dary plynoucí z Usmíření jsou bezpodmínečné (vzkříšené tělo, nesmrtelnost), od mužů a žen se očekává, že budou činit pokání z hříchů a že se budou snažit žít více v souladu s Kristovým učením, aby se mohli dál rozvíjet a dosáhli svých možností v příštím životě.
• Fyzická smrt na zemi neznamená pro členy Církve konec, ale začátek dalšího kroku v plánu Nebeského Otce pro Jeho děti. Smrt rovněž nemusí znamenat konec vztahů s blízkými. Rodiny mohou být spolu navždy – nikoli jen v tomto životě. Členové rodiny, kteří přijali Usmíření Ježíše Krista a řídí se Jeho příkladem, mohou být spolu navždy skrze posvátné pečeticí obřady prováděné v Božích svatých chrámech.
• Podle nauky Svatých posledních dnů budou po vzkříšení všichni souzeni a získají odměnu za to, co dělali v tomto životě. Z těch, kteří jsou hodni návratu do přítomnosti našeho Otce v nebi a Ježíše Krista, se stávají „dědicové… Boží, spolu pak dědicové Kristovi“ (Římanům 8:17) všeho, co má Otec. Vrátí se k Nebeskému Otci a budou žít s Ním a se svou rodinou.
• Ti, kteří se rozhodnou nenásledovat Nebeského Otce a Ježíše Krista, obdrží odměnu podle toho, co dělali v tomto životě, ale nebudou mít možnost poznat nádheru života v přítomnosti Boží.