Téma

Kniha Mormonova – další svědectví o Ježíši Kristu

Kniha Mormonova byla od svého prvního vydání v angličtině v roce 1830 přeložena v plném rozsahu do 82 jazyků a celkový počet výtisků přesahuje 150 milionů. Je označována za „závěrný kámen“ Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Členové Církve ji od počátku přijímají jako písmo.

To neznamená, že Kniha Mormonova jakožto písmo nahrazuje pro členy Církve Bibli. Členové používají současně Bibli i Knihu Mormonovu při kázáních i při osobním studiu.

Svatí posledních dnů považují Knihu Mormonovu také za záznam velikých civilizací dávné Ameriky.

Podle tohoto záznamu vzešla jedna z těchto civilizací z potomků muže, který se jmenoval Lehi a který se svou rodinou opustil kolem roku 600 př. Kr. Jeruzalém. Vydali se k moři, postavili loď a přeplavili se přes moře až na americký kontinent.

Poté, co skupina přistála v Novém světě, narůstající rozpory zapříčinily, že se rodinné skupiny rozpadly na klany, které se nakonec rozrostly ve dva znepřátelené národy. V průběhu zaznamenaných 1 000 let docházelo ke konfliktům, které nakonec vedly k zániku jednoho z těchto národů.

V kontextu tohoto příběhu se nachází řada proroctví a svědectví o Ježíši Kristu jako Spasiteli světa, včetně pozoruhodné návštěvy vzkříšeného Ježíše mezi lidem Nového světa.

Kniha Mormonova uvádí, že Kristus během své služby mezi lidem dávné Ameriky založil svou církev, tak jako to učinil ve Starém světě.

Podle záznamu žili tito lidé v jednotě a blahobytu po téměř 200 let následujících po Kristově návštěvě.

Poté, postupem času, začalo mnoho lidí Kristovo učení opouštět. Převládla mezi nimi zlovolnost a vyhlazovací válka měla za následek zničení celého národa.

V Knize Mormonově se píše o tom, jak byly tyto události pečlivě zaznamenávány na kovové desky. Zodpovědnost za vedení a rozšiřování tohoto záznamu byla dána již oněm prvním lidem, kteří opustili Jeruzalém, a poté byla předávána z generace na generaci.

Jedním z posledních zapisovatelů byl dávný americký prorok Mormon, který po staletí shromažďované záznamy zkrátil na stručnější výčet vyrytý na zlatých deskách.

Mormon předal tento zkrácený záznam svému synovi Moronimu, který je tím posledním, o němž víme, že z tohoto národa přežil, a který ke konci svého života ukryl desky v jednom pahorku na místě, jež se o staletí později stalo severní částí státu New York.

Svatí posledních dnů věří, že právě na tento pahorek, který se dnes nazývá Pahorek Kumora a nachází se nedaleko města Palmyra ve státě New York, se v roce 1823 Moroni vrátil jako anděl, aby k ukrytým deskám dovedl mladého chlapce Josepha Smitha. Joseph Smith později založil Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

V rané historii Církve je zaznamenáno, že Moroni nakonec dočasně svěřil zlaté desky Josephu Smithovi, který dovolil třem mužům, aby je spatřili, a dalším osmi mužům, aby je drželi v rukou. Psaná svědectví těchto tří a osmi svědků jsou v Knize Mormonově uvedena hned za úvodem.

Joseph desky přeložil přibližně za tři měsíce a poté je vrátil andělu Moronimu.  Kniha Mormonova byla v angličtině poprvé vydána v roce 1830 ve státě New York.

Příběh Knihy Mormonovy (v angličtině):

 

V roce 1851 byla Kniha Mormonova poprvé přeložena do jiného než anglického jazyka – do dánštiny. A v roce 2000 dosáhla Církev mezníku, kdy celkový počet překladů Knihy Mormonovy, včetně překladu do angličtiny, dosáhl rovných 100. Kniha je v plném znění vydána v 81 cizích (neanglických) jazycích a v dalších 25 jazycích jsou vydány její vybrané části. 

V roce 1982 dostala Kniha Mormonova pro ujasnění a zdůraznění svého účelu podtitul. Její plný název zní: Kniha Mormonova – další svědectví o Ježíši Kristu.

Joseph Smith zaznamenal kromě překladu Knihy Mormonovy také další zjevení, která obdržel od Boha. Mnohá z těchto zjevení se nacházejí v dalších dvou knihách novodobého písma, které se jmenují Nauka a smlouvy a Drahocenná perla.

Poznámka ke stylistice: Když podáváte informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, prosím použijte při první zmínce úplný název Církve. Více informací ohledně používání názvu Církve najdete v on-line dokumentu Stylistické pokyny.