Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů z oblastí Northamptonshire, Milton Keynes, Bedford a Huntingdon se zúčastnili projektu „Mormonské pomáhající ruce“, v rámci něhož poskytli pomoc uprchlíkům, kteří žijí ve francouzském Calais ve stále se zhoršujících podmínkách.
Členové Církve, spolu s místními školami, školkami a podniky, shromažďovali po dobu tří týdnů dary, které si vyžádala partnerská charitativní organizace „Care4Calais“, v podobě potravinových balíčků a zimního oblečení a vybavení. Mezi přijatými dary bylo 8 400 čajových sáčků, 1 680 konzerv s fazolemi, 840 kartonů ovocného džusu a stovky čepic, šál a rukavic.
1 / 2 |
Přes 300 členů Církve spolu s přáteli z dalších církví se sešlo ve čtvrtek 7. ledna, aby z přijatých darů vytvořili potravinové balíčky a roztřídili zimní oblečení. Ten večer se k dobrovolníkům přidal také David Mackintosh, člen parlamentu v oblasti Northampton-jih. „S velikým potěšením sleduji tento chvályhodný počin – vím, že to je něco, co děláte pravidelně pokaždé, když vás někdo požádá o pomoc druhým lidem,“ řekl pan Mackintosh. Během tří hodin bylo vytvořeno 453 potravinových balíčků, které poskytnou 5 436 porcí tolik potřebného jídla uprchlíkům žijícím v uprchlickém táboře.
Balíčky byly poté naloženy do čtyř dodávek a jednoho nákladního vozu a druhý den ráno byly v doprovodu 47 dobrovolníků z řad členů Církve a jejich přátel odvezeny do Calais.
Dobrovolníci strávili celý pátek a sobotu 8. a 9. ledna v Calais tím, že pomáhali uprchlíkům. Někteří pomáhali třídit přijaté dary ve skladu organizace Care4Calais, další pomáhali rozdávat potravinové balíčky na šesti různých místech v uprchlickém táboře. Dobrovolníci se zkušenostmi z oblasti stavebnictví pomáhali postavit přístřešky, pediatr prohlédl pacienty v provizorním zdravotnickém zařízení a mladí muži a mladé ženy pomáhali ve velké míře s uklízením tábora.
Traci De Marcová, vedoucí v ženské organizaci, poznamenala: „V rámci tohoto projektu jsem pracovala s těmi nejúžasnějšími a nejlaskavějšími členy. Všichni jsme se snažili nějak obohatit život druhých, kteří toho mají tak málo, zatímco my toho máme tak moc. Ta velkorysost, pokud jde o peníze, čas a úsilí, byla ohromující.“
Jeden z přátel Církve, který pomáhal s přípravou potravinových balíčků a poté jel i jako dobrovolník do Calais, řekl: „Jako nevěřícího mě dojalo zjištění, že ve světě je tolik dobrých lidí, kteří jsou ochotni udělat vždy něco navíc, aby pomohli druhým. Je utěšující vědět, že uprostřed temnoty je možné najít dobré lidi, jako jste vy.“