Co lze očekávat na bohoslužbách Církve

Poznámka pro sdělovací prostředky:

Zvažujete-li návštěvu místní kongregace Svatých posledních dnů, rádi vás přivítáme! Těší nás, že jste se rozhodli věnovat čas tomu, abyste lépe porozuměli naší víře a našim členům. Když navštívíte naše místní kongregace a uvidíte, jak funguje sbor či odbočka (jak své kongregace nazýváme), poskytne vám to klíč k porozumění tomu, čemu Svatí posledních dnů věří a jak se tato víra promítá do našich bohoslužeb a služby bližnímu. Na základě své návštěvy si budete moci udělat obrázek o tom, jak Svatí posledních dnů po celém světě uctívají Boha.

Pamatujte však prosím na to, že nedělní shromáždění jsou bohoslužbami. Setkáte se s přátelskou a družnou atmosférou, stejně jako se zbožností. Máte-li zájem o rozhovor s místními členy nebo vedoucími nebo budete-li chtít doprovodit svou reportáž fotografiemi či videozáznamy, obraťte se prosím na tiskové oddělení Církve.

Co lze očekávat na bohoslužbách Církve

Na bohoslužbách Svatých posledních dnů jsou všichni návštěvníci vítáni; pro ty, kteří se k nám chystají poprvé, mohou být užitečné níže uvedené informace.

Vedle činností a programů pořádaných během týdne se Svatí posledních dnů scházejí o nedělích na přibližně hodinovém shromáždění „svátosti,“ při němž se muži, ženy a mladí členové Církve modlí a pronášejí kázání, zpívají náboženské písně a přijímají svátost (což je podobné svatému přijímání). V rámci tříhodinového programu dále následují lekce pro mládež i dospělé zaměřené na studium nauky a písem.

Členové Církve jsou obvykle přátelští lidé, takže by návštěvníka nemělo překvapit, když se ho ujme někdo, kdo si povšiml nové tváře a přijde, aby si s ním pohovořil, potřásl mu rukou a pomohl mu najít tu správnou třídu.

Kde se shromáždění konají?

V mnoha oblastech lze sborové domy lehce rozeznat, neboť se jedná o budovy jednotného vzhledu, na jejichž fasádě je jméno Církve. Uvnitř se nachází kaple, neboli „místnost pro shromáždění svátosti“, v níž jsou lavice pro kongregaci a pódium pro řečníky. Dále se zde kromě tříd obvykle nacházejí i tělocvična a třídy. Sborové domy, jejichž typickými rysy je jednoduchost a funkčnost (stěny chodeb a tříd bývají vyzdobeny jednoduchými malbami zachycujícími Kristovu službu), slouží mnoha účelům – od nedělních bohoslužeb přes poskytování přístřeší lidem postiženým katastrofami a pořádání basketbalových turnajů v tělocvičně až po ranní lekce studia písem pro mládež. V jiných oblastech se naproti tomu mohou bohoslužby konat v menších pronajatých prostorách, které nejlépe odpovídají potřebám místních členů.

Kdo navštěvuje bohoslužby?

Tyto místní kongregace jsou geograficky rozvrženy tak, aby se spolu mohli setkávat lidé ze sousedství a blízkého okolí, což je vzájemně stmeluje a dává jim to více příležitostí si vzájemně sloužit. V důsledku toho se může počet členů kongregace lišit a v závislosti na místě se pohybovat od důvěrného setkávání asi tuctu lidí v české odbočce po stovky členů ve sboru ve Washingtonu, D. C. Obvykle jsou územní hranice stanoveny tak, aby členům kongregace dovolovaly udržovat mezi sebou těsné přátelské vztahy a aby podporovaly vzájemnou sounáležitost. Rodiny většinou sedávají pospolu, ale shromáždění navštěvuje i hodně svobodných členů. Ve velkých městech existují dokonce kongregace, které sdružují zvláště svobodné dospělé.

Co se děje během bohoslužby?

Níže je uveden stručný popis hlavní části bohoslužby, která se nazývá „shromáždění svátosti“ (což je označení, jež Svatí posledních dnů používají pro „svaté přijímání“):

• Osoba, která shromáždění vede – obvykle to bývá biskup sboru nebo president odbočky, případně jeden z jeho dvou rádců –, má na sobě oblek, nikoli liturgické roucho. Kromě toho, že je na pódiu, se nijak neodlišuje od kteréhokoli jiného člena Církve.
• Poté, co zaznějí oznámení týkající se kongregace, členové zahájí shromáždění zpěvem náboženské písně. Náboženské písně Církve zahrnují jak písně, které jsou křesťanským uším povědomé, tak i některé další, v nichž se odráží historie Církve Svatých posledních dnů, její nauka a zvyky.
• Jeden z členů kongregace pak na pódiu pronese úvodní modlitbu. Modlitby nejsou předem připravené, ani naučené. Úlohou kongregace při modlitbě je pouze kolektivní vyřčení slova „amen“ poté, co je modlitba uzavřena ve jménu Ježíše Krista. Nekoná se ani žádné formální předčítání písem z kazatelny, i když ti, kdo mají kázání, písma ve velké míře využívají.
• Dále následuje ústřední bod 70minutového shromáždění. Po další písni jsou požehnány a rozdány symboly svátosti, což odpovídá svatému přijímání jiných církví. Požehnání chleba a vody se ujímají muži, včetně mladých mužů starších 16 let, kteří byli vysvěceni k různým stupňům kněžské zodpovědnosti. Členové zůstávají sedět na svých místech, zatímco jsou podnosy s chlebem a vodou roznášeny jednotlivým řadám kongregace. Během tohoto obřadu vládne v kapli ticho, neboť každý jednotlivý člen přemítá nad obětí Spasitele, Ježíše Krista. I když je svátost určena pokřtěným členům Církve, nikdo nebude nic namítat, když se jí zúčastní i návštěvníci tím, že ji přijmou.
• Po roznesení chleba a vody bohoslužba pokračuje a několik předem určených členů kongregace pronese svůj proslov. Každý týden hovoří různí členové kongregace, aby tolik lidí (mužů, žen i mládeže), kolik je jen možné, dostalo příležitost podělit se o své myšlenky a učit. Témata proslovů se obvykle zadávají týden či dva předem a příležitostně může být volba tématu ponechána na osobě, která má hovořit. Tyto proslovy neboli kázání obvykle trvají 10–25 minut a zaměřují se na zásady, jimž učil Ježíš Kristus.  Na každou první neděli v měsíci neboli na „postní neděli“ se proslovy nepřidělují; místo toho se mohou lidé podělit o své zážitky a vyjádření osobní víry, čemuž se říká svědectví.
• V některých kongregacích je obvyklé, že poslednímu řečníkovi předchází hudební vystoupení – například zpěv pěveckého sboru. Pěvecký sbor je tvořen členy kongregace.
• Na závěr shromáždění zaznívají závěrečná píseň a modlitba. A i závěrečnou modlitbu může přednést muž nebo žena.
• Vzhledem k tomu, že v Církvi není profesionální placené duchovenstvo, rozdělení zodpovědností a povinností mezi členy vyzdvihuje hodnotu sounáležitosti a přátelství. Tato společná iniciativa znamená, že laičtí členové střídavě pronášejí kázání a naslouchají jim, vedou hudbu a zpívají, slouží a sami službu přijímají.

Musí se návštěvníci zapojovat?

Ne. Návštěvníci mohou prostě jen sedět a těšit se z bohoslužby, nebo, budou-li chtít, se mohou zapojit při zpěvu – zpěvníky jsou k dispozici. Nekonají se žádné sbírky a není potřeba si s sebou nosit výukové materiály.

Co mívají lidé na sobě?

Můžete si obléci cokoli, v čem se budete na církevním shromáždění cítit dobře. Muži obvykle nosívají oblek s kravatou a ženy šaty či sukně. I děti se většinou oblékají slavnostně.

Co se děje po shromáždění svátosti?

Po skončení hlavní části bohoslužby neboli shromáždění svátosti členové Církve navštěvují Nedělní školu a jiné lekce, v nichž se vzdělávají a diskutují a do nichž jsou rozděleni podle věku. Například děti od 18 měsíců do 11 let chodí do Primárek – což je program navržený speciálně pro děti, který učí evangeliu v jeho nejjednodušší podobě. Lekce jsou založeny na písmech a jejich součástí bývá i hudba a obrazová znázornění, což upoutává pozornost dětí. Jsou tu i lekce pro mládež ve věku 12–18 let a pro dospělé starší 18 let. Časté bývají i lekce šité na míru novým členům nebo zájemcům, které se nazývají Zásady evangelia. Zatímco osnovy Nedělní školy jsou navrženy podle písem (každý rok se probírá jiná součást písem), lekce Zásad evangelia jsou vytvořeny na základě hlavních témat nauky. Po Nedělní škole, která trvá hodinu, následuje ještě jedna hodinová lekce, která je vytvořena zvlášť pro potřeby žen (Pomocné sdružení), mužů a mladých mužů (kněžství), mladých žen a dětí.

K účasti na bohoslužbě či lekcích není třeba žádné pozvánky. V některých kongregacích tyto lekce předcházejí hlavní části bohoslužby v závislosti na místních podmínkách a na tom, kolik kongregací se v dané budově toho dne schází.

A co chrámy?

Mezi lidmi, je rozšířen mylný dojem, že vstup do kaplí je povolen jen Svatým posledních dnů. S největší pravděpodobností to pramení z nedorozumění, pokud jde o chrámy a kaple. Zatímco chrámy, jichž je po celém světě téměř 170 (což zahrnuje ty již existující i ty, které byly ohlášeny nebo se stavějí), jsou otevřeny jen členům Církve, kteří jsou plně zapojeni ve své víře, do kaple Církve Ježíše Krista může přijít kdokoli, kdo se chce setkat se svými bližními, kteří jsou členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, či se s nimi zúčastnit bohoslužby. Na celém světě je přes 18 000 kaplí.