Níže uvedený nástin má za cíl pomoci novinářům, názorovým vedoucím a široké veřejnosti lépe porozumět struktuře duchovní péče a vedení v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, tak jak jsou poskytovány na místní úrovni.
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů funguje z velké části díky neplacené dobrovolné službě svých členů. Neplacená služba je ve skutečnosti jedním z hlavních rysů Církve. V tisících místních kongregací neboli „sborů“ po celém světě se členové dobrovolně podílejí na „povoláních“ neboli pověřeních, která jim poskytují smysluplné příležitosti k vzájemné službě. Pro členy Církve je běžné trávit službou ve svých povoláních 5–10 hodin týdně. Některá povolání, například povolání biskupa, presidentky Pomocného sdružení pro ženy nebo presidenta kůlu, mohou vyžadovat i 15–30 hodin týdně.
Členové Církve se o povolání neucházejí ani do nich nejsou voleni. Jsou pouze žádáni, aby byli ochotni přijímat pověření, která dostávají od církevních vedoucích. Tito vedoucí usilují skrze modlitbu o inspiraci k tomu, koho mají povolat. Většina členů Církve je ochotna tato povolání přijímat.
Jeden člen může například po určitou dobu sloužit jako vedoucí několika kongregací, které čítají tisíce členů Církve, a po ukončení této služby může být požádán, aby v místní kongregaci vyučoval třídu Nedělní školy pro mládež, v níž je jen pár patnáctiletých chlapců a dívek. Služba v jakékoli funkci je považována za přispívání ku prospěchu ostatních členů dané kongregace a širší společnosti.
Základní skladba povolání v místních kongregacích je uvedena níže:
Kůly a sbory; okrsky a odbočky; misie
Místní kongregace Svatých posledních dnů, které mají zhruba 200–500 členů, se nazývají sbory. Několik sborů v dané zeměpisné oblasti tvoří to, co Církev nazývá kůlem (obdoba diecéze). Do kůlu patří přibližně 2 000–5 000 členů. V oblastech, kde žije menší počet členů, se místní kongregace nazývají odbočky a ty jsou součástí okrsku, což je menší obdoba kůlu. Misie je zvláštní geografická jednotka Církve, která v oblastech, kde je Církev relativně malá, tvoří nadřazenou jednotku jednotlivých okrsků a odboček. President misie je pak nejvyšším církevním představitelem v dané oblasti a dohlíží na práci vedoucích v okrscích a odbočkách. V oblastech, kde je Církev již dobře zavedená, je misie jednotkou nezávislou na jednotlivých kůlech a sborech a president misie je zodpovědný pouze za jednotlivé misionáře na plný úvazek, kteří slouží pod jeho vedením. V České republice byla v roce 2015 jedna misie (Česká/Slovenská misie), pod níž působily tři okrsky (Praha, Brno a Bratislava). V současné době členové a vedoucí Církve v České republice usilují o vytvoření kůlu, čímž by se z České/Slovenské misie stala nezávislá jednotka a vedení Církve by převzal nově jmenovaný president vzniklého kůlu.
Presidenti kůlů a okrsků
Každý kůl a okrsek má presidenta, který spolu se dvěma rádci a dalšími vedoucími pomáhá Církev v dané oblasti vést a pečovat o ni. Presidentovi a jeho rádcům pomáhají v jejich službě presidenti a presidentky pomocných organizací a skupina 12 mužů zvaná vysoká rada. Tito vedoucí jsou v otázkách místního rozhodování ohledně členů svého kůlu či okrsku do velké míry nezávislí. President kůlu obvykle slouží po dobu asi devíti let a president okrsku o něco méně.
Presidentka Pomocného sdružení kůlu či okrsku a další presidenti pomocných organizací kůlu či okrsku
Presidenti a presidentky pomocných organizací na úrovni kůlu či okrsku a ti, kteří s nimi slouží, vedou organizace Pomocného sdružení, Nedělní školy, Mladých žen (12–18 let), Mladých mužů (12–18 let) a dětí. Pomáhají a slouží vedoucím, kteří slouží na úrovni sborů a odboček, a školí je.
Biskupové a presidenti odboček
President kůlu povolává v každé místní kongregaci jednoho muže, aby sloužil jako biskup, resp. president odbočky. Biskup obvykle slouží přibližně pět let a je zodpovědný především za zajištění toho, aby byly uspokojeny duchovní a fyzické potřeby oněch 200–500 členů jeho kongregace. Biskupové také ve svém sboru zajišťují bohoslužby Církve a povolávají členy a dávají jim příležitosti ke službě. Za pomoci dvou rádců a dalších vedoucích kongregace biskupové vyzývají Svaté posledních dnů, aby sloužili v téměř každé místní funkci od varhaníka sboru po učitele Nedělní školy nebo od presidentky Pomocného sdružení po skautského vedoucího.
Apoštol Pavel v Bibli učil, že všechna tato povolání jsou pro Kristovu církev nezbytná:
„Ale nyní ač mnozí oudové jsou, jest však jedno tělo. Nemůžeť tedy oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, aneb opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. Nýbrž mnohem více oudové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou …, aby oudové jedni o druhé vespolek pečovali.“ (1. Korintským 12:20–22, 25.)
Presidentka Pomocného sdružení pro ženy
Spolu s presidenty kůlu a okrsku a s biskupy a presidenty odboček mají v Církvi velkou zodpovědnost také presidentky Pomocného sdružení kůlu (okrsku) a presidentky Pomocného sdružení sboru (odbočky). Spolu se dvěma rádkyněmi vedou presidentky Pomocného sdružení organizaci Církve pro ženy a poskytují fyzickou a duchovní pomoc členům Církve i obce, v níž žijí. Kromě toho jsou presidentky Pomocného sdružení spolu s biskupy a presidenty odboček zodpovědné za poskytování církevní sociální péče chudým a potřebným v místních kongregacích a v obcích, v nichž žijí.
Programy Mladých mužů, Mladých žen, Nedělní školy a Primárek pro děti
Kromě toho, že ženy slouží v různých funkcích v rámci Pomocného sdružení, slouží také jako učitelky Nedělní školy pro dospělé a jako vedoucí v organizacích pro mladé ženy a pro děti (Primárky). Vedoucí těchto dvou organizací spolupracují s ostatními ve sboru (odbočce) a v kůlu (okrsku) na tom, aby pomáhali podporovat duchovní růst a rozvoj rodin a jednotlivých členů kongregace.
Nositelé kněžství v Církvi vedou členy a slouží na úrovni kůlu a sboru (okrsku a odbočky). Nositeli toho, co se nazývá kněžství, se mohou stát způsobilí mužští členové po dosažení 12 let. Členové věří, že kněžství je Boží pravomoc vykonávat v Církvi obřady, jako jsou křest či svátost Páně neboli svaté přijímání. Nositelé kněžství slouží v různých úřadech v kněžství, které obvykle odpovídají jejich věku, zkušenostem či povolání v Církvi, a to jako jáhnové (12–13 let), učitelé (14–15 let), kněží (16–17 let), starší (od 18 let) a vysocí kněží.
Členové kněžstva vykonávají v každém úřadu službu a hrají důležitou úlohu v péči o duchovní potřeby členů kongregace. Nositelé kněžství slouží také ve funkci učitele a v dalších vedoucích funkcích v organizaci mladých mužů a v příslušných kvorech nebo skupinách kněžství (jáhnové, starší a tak dále).
Domácí učení a navštěvující učení
Téměř každý měsíc navštěvují domácí učitelé a navštěvující učitelky další členy kongregace, aby o ně pečovali a upevňovali přátelství, které s nimi mají. Každý dospělý člen slouží v Církvi jako domácí učitel nebo navštěvující učitelka někoho dalšího. Takto je každý člen kongregace zapojen do péče a navazování přátelských vztahů, ale současně je pečováno i o něj. Příležitost členů navštěvovat se a pečovat jeden o druhého pomáhá ve sboru či odbočce budovat láskyplné společenství.
Církevní povolání
Podle oficiální Církevní příručky pokynů mají biskupové a presidenti odboček a presidenti kůlu a okrsku při rozhodování o tom, kdo má sloužit v určitém povolání, usilovat o duchovní vedení a zvážit osobní a rodinnou situaci daného člena.
„Každé povolání má přinášet prospěch lidem, kterým je služba určena, členovi, který ji poskytuje, a jeho rodině,“ uvádí Církevní příručka. Svatí posledních dnů uvádějí, že když vykonávají svá povolání, pociťují radost, která pramení ze služby druhým. Mají silnou víru v Kristovo prohlášení, že kdokoli ztratí svou duši ve službě, „tenť ji zachová“ (Lukáš 9:24).
Církev má rovněž generální autority a generální vedoucí pomocných organizací s celosvětovou působností.