Náboženské zážitky členů Církve jsou založeny na duchovním svědectví od Boha, které inspiruje srdce a mysl, čímž vytváří osobní vztah přímo s Bohem. Úkolem Církve je pomáhat svým členům při jejich snaze následovat Kristovo učení. Proto se základní nauky Církve snaží být ve všech ohledech v souladu s Kristovým učením, jak je popsáno v Bibli a dalších svatých písmech, včetně Knihy Mormonovy. Církev neuznává tradice, které se rozvinuly až ve třetím a čtvrtém století a jsou dnes přijímány mnoha křesťanskými církvemi.
Svatí posledních dnů věří, že tyto nauky Církve založené na písmech mění život tím, že motivují lidi stát se více takovými, jako je Spasitel. President Boyd K. Packer z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že „pravá nauka, pokud je pochopena, mění postoje a chování“.
S tímto základním porozuměním má následující řada odpovědí na často kladené dotazy o naukách Církve pomoci dále osvětlit to, čemu Svatí posledních dnů věří. Tento seznam otázek není vyčerpávající, ale představuje některé z nejčastějších dotazů sdělovacích prostředků.
1. Jsou členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů křesťané?
Ano. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je křesťanská církev – není však ani katolická, ani protestantská. Přesněji řečeno je znovuzřízením Církve Ježíše Krista, kterou Spasitel původně založil v biblickém Novém zákoně.
Svatí posledních dnů věří, že Bůh poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby zachránil veškeré lidstvo od smrti a spasil je z jejich osobních hříchů. Ježíš Kristus je v životě členů Církve ústředním bodem. Snaží se následovat Jeho příklad tím, že se dají pokřtít (viz Matouš 3:13–17), modlí se v Jeho svatém jménu (viz Matouš 6:9–13), přijímají svátost (viz Lukáš 22:19–20), činí dobro druhým (viz Skutkové 10:38) a vydávají o Něm svědectví slovem i skutkem (viz Jakub 2:26). Jediný způsob, jak dosáhnout spasení, je skrze víru v Ježíše Krista.
2. Čemu členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří ohledně Boha?
Bůh je v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů často nazýván naším Nebeským Otcem, protože On je Otec ducha každého člověka a všichni lidé jsou stvořeni podle Jeho obrazu. (Viz Genesis 1:27.) Je to vhodný výraz pro Boha, který je laskavý a spravedlivý, vševědoucí a všemocný. Bůh Otec, Jeho Syn, Ježíš Kristus, a Duch Svatý tvoří v Církevním slovníku Božstvo neboli Svatou Trojici.
Svatí posledních dnů věří, že Bůh má fyzické tělo, které je však dokonalé a oslavené.
3. Věří členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů ve Svatou Trojici?
Svatí posledních dnů používají pro Svatou Trojici nejčastěji výraz „Božstvo“. V prvním článku víry Svatých posledních dnů se píše: „Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.“ Svatí posledních dnů věří, že Bůh Otec, Ježíš Kristus a Duch Svatý jsou sjednoceni ve vůli a záměru, ale nejsou doslovně jednou bytostí nebo podstatou, jak to všeobecně předkládá náboženské pojetí Svaté Trojice.
4. Jak členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů pohlížejí na účel života?
Svatí posledních dnů vnímají smrtelnou existenci jako součást většího rozsáhlého kontextu sahajícího od předpozemského života, v němž duchové všech lidí žili s Nebeským Otcem, až po budoucí život v Jeho přítomnosti, kde budou lidé nadále růst, učit se a zdokonalovat. Život na zemi je považován za dočasný stav, ve kterém jsou muži a ženy zkoušeni a prověřováni – a ve kterém získávají zkušenosti, které nelze nabýt nikde jinde. Bůh věděl, že lidé budou chybovat, a proto nám poskytl Spasitele, Ježíše Krista, který na sebe vzal hříchy světa. Fyzická smrt na zemi neznamená pro členy Církve konec, ale je to začátek dalšího kroku v Božím plánu pro Jeho děti.
5. Věří členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Bibli?
Ano. Církev ctí Bibli jako slovo Boží, jako posvátný svazek písma. Svatí posledních dnů si váží jejího učení a celý život se učí z její božské moudrosti. Kromě toho se o Bibli přemítá a hovoří během bohoslužeb. Další knihy písem – včetně Knihy Mormonovy – posilují a umocňují Boží nauky skrze další svědectví a obsahují působivé zprávy o osobních zkušenostech, které měli mnozí lidé s Ježíšem Kristem. Jak prohlásil apoštol Církve M. Russell Ballard, „Kniha Mormonova neoslabuje, nezmenšuje ani nesnižuje hodnotu Bible. Naopak ji rozšiřuje, zvětšuje a povznáší.“
6. Co je to Kniha Mormonova?
Kniha Mormonova je vedle Starého a Nového zákona v Bibli dalším svědectvím o Ježíši Kristu. Obsahuje spisy dávných proroků a podává zprávu o tom, jak Bůh jednal s lidmi na americkém kontinentu. Pro Svaté posledních dnů je Kniha Mormonova svaté písmo stejně jako Starý a Nový zákon v Bibli.
7. Co je to chrám Církve Ježíše Krista?
Chrámy existovaly již v biblických dobách. Tyto budovy byly považovány za dům Páně. (Viz 2. Paralipomenon 2:1–5.) Stejně tak považují členové Církve za domy Páně i chrámy Svatých posledních dnů.
Pro Svaté posledních dnů jsou chrámy posvátné budovy, ve kterých se učí o Kristově ústřední roli v Božím plánu spasení a o svém osobním vztahu s Bohem.
V chrámu uzavírají členové Církve smlouvy s Bohem, že budou vést ctnostný a věrný život. Také přinášejí svátosti ve prospěch svých zemřelých předků.
Chrámy Církve Ježíše Krista jsou také využívány k vykonávání svatebních obřadů, které věrným členům slibují věčný život s jejich rodinou. Rodina má pro členy Církve stěžejní význam.
8. Věří Svatí posledních dnů v novodobé proroky?
Ano. Církev v dnešní době řídí apoštolové, což je odrazem toho, jak v biblických dobách zorganizoval svou Církev sám Ježíš. Tři apoštolové tvoří První předsednictvo (sestávající z presidenta neboli proroka Církve a jeho dvou rádců), které má spolu s Kvorem Dvanácti apoštolů zodpovědnost vést Církev na celém světě a sloužit jako zvláštní svědkové Pána Ježíše Krista. Každého z nich přijímají členové Církve v jeho prorocké roli, podobně jako tomu bylo v případě apoštolů v Bibli.
9. Věří Svatí posledních dnů tomu, že apoštolové získávají zjevení od Boha?
Ano. Když Svatí posledních dnů mluví k Bohu, nazývají to modlitbou. Když Bůh odpovídá prostřednictvím vlivu Svatého Ducha, členové tomu říkají zjevení. Zjevení je v širším slova smyslu božské vedení nebo inspirace; je to předání pravdy a poznání od Boha Jeho dětem na zemi, přizpůsobené jejich jazyku a chápání. Jednoduše to znamená odhalit něco dosud neznámého. Bible popisuje různé druhy zjevení – od dramatických vidění až po jemné pocity, od „hořícího keře“ až po „tichý a jemný hlas“. Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů obecně věří, že božské vedení přichází tiše v podobě vnuknutí, myšlenek a pocitů přenášených Duchem Božím.
K získání zjevení zpravidla dochází během procesu, který lze nejlépe popsat jako probíhající rozhovor s Bohem v modlitbě: Když vznikne problém, je nejprve třeba prozkoumat jeho rozsah, poté položit otázku, a máme-li dostatečnou víru, Bůh nás povede k odpovědím, které budou buď částečné, nebo úplné. Přestože je zjevení v konečném důsledku duchovním zážitkem, vyžaduje také důkladné přemýšlení. Bůh nesesílá informace jen tak. Očekává od nás, že budeme všechny záležitosti řešit skrze modlitbu, hledání a důkladné přemýšlení.
První předsednictvo (sestávající z presidenta neboli proroka Církve a jeho dvou rádců) a členové Kvora Dvanácti apoštolů získávají inspiraci pro vedení Církve jako celku. Jednotlivci mohou také získat inspiraci skrze zjevení ohledně toho, jak mají vést svůj život a sloužit druhým.
10. Zastávají ženy vedoucí pozice v Církvi?
Ano. Všechny ženy jsou dcery milujícího Nebeského Otce. Z pohledu Boha jsou ženy a muži rovnocenní. V Bibli se píše: „Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.“ (Galatským 3:28.) V rodině jsou manželka a manžel rovnocenní partneři, kteří svou rodinu vedou a vychovávají.
Již od počátku Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů zastávají ženy podstatnou úlohu v práci Církve.
Zatímco způsobilí muži jsou nositeli kněžství, způsobilé ženy slouží jako vedoucí, rádkyně, misionářky, učitelky a v mnoha dalších zodpovědnostech – běžně promlouvají u řečnického pultu a pronášejí v kongregacích modlitby při bohoslužbách. Slouží jak v Církvi, tak v místě svého bydliště a prospívají světu jako vedoucí pracovnice v mnoha profesích. Jejich významný a jedinečný přínos při výchově dětí je považován za důležitou zodpovědnost a zvláštní výsadu, která je stejně důležitá jako kněžské zodpovědnosti.
11. Věří Svatí posledních dnů tomu, že se mohou stát „bohem“?
Svatí posledních dnů věří, že záměrem Boha je nás oslavit, abychom se stali takovými, jako je On. Tato nauka je však často mylně interpretována těmi, kteří se snaží Církevní víru zesměšňovat. Postoj Svatých posledních dnů se nijak neliší od biblického učení, které prohlašuje: „Tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží. A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však jestliže spolu trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.“ (Římanům 8:16–17.)
12. Věří Svatí posledních dnů tomu, že „obdrží svoji vlastní planetu“?
Ne. Tato teorie se neučí nikde v písmech Svatých posledních dnů a ani není naukou Církve. Toto nedorozumění pochází ze spekulativních komentářů, které nejsou založeny na naukách z písem.
Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří, že všichni jsme synové a dcery Boha a že všichni máme potenciál růst během tohoto života i po něm, a tím se stávat více takovými, jako je náš Nebeský Otec. (Viz Římanům 8:16–17.) Církev neprohlašuje a nikdy neprohlašovala, že má detailní vysvětlení pro Kristovo prohlášení: „V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou.“ (Jan 14:2.)
13. Nosí někteří Svatí posledních dnů chrámové garmenty?
Ano. V našem světě plném různorodých náboženských zvyklostí nosí mnoho věřících zvláštní oděv jako připomínku posvátné víry a závazků. Toto se běžně praktikuje již od dávných dob. V dnešní době nosí věrní dospělí členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů chrámové garmenty. Tyto garmenty jsou jednoduchým bílým spodním prádlem sestávajícím ze dvou kusů: horní části, která se podobá tričku, a spodní části, která se podobá trenýrkám. Obdobně jako židovský malý talit (modlitební plášť), se i tyto garmenty nosí pod běžným oblečením. Chrámové garmenty slouží jako osobní připomínka smluv uzavřených s Bohem, že budeme vést dobrý, poctivý, křesťanský život. Nošení chrámového garmentu je vnějším projevem vnitřního závazku následovat Spasitele.
Biblická písma obsahují mnoho odkazů na nošení zvláštního šatu. Ve Starém zákoně dostávají Izraelité konkrétní pokyn, aby svůj šat učinili osobní připomínkou svých smluv s Bohem (viz Numeri 15:37–41). Pro některé věřící byly náboženské oděvy vždy důležitým způsobem, jak uctívání propojit s každodenním životem. Tyto zvyklosti praktikují i Svatí posledních dnů v dnešní době.
Kvůli osobní a náboženské povaze chrámových garmentů žádá Církev všechny sdělovací prostředky, aby o této věci informovaly s úctou a aby ke chrámovým garmentům Svatých posledních dnů přistupovaly tak jako k náboženským oděvům jakékoli jiné církve. Zesměšňování nebo zlehčování posvátných oděvů je pro Svaté posledních dnů velmi urážlivé.
14. Praktikují Svatí posledních dnů polygamii?
Ne. Na celém světě je více než 15 milionů členů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a žádný z nich není polygamista. Praktikování polygamie je v Církvi přísně zakázáno. V Církvi byla vždy všeobecnou normou pro manželství monogamie, jak je to uvedeno v Knize Mormonově. (Viz Jákob 2:27.) V Bibli byla v několika obdobích polygamie praktikována patriarchy Abrahamem, Izákem a Jákobem a králi Davidem a Šalomounem. V počátečních letech Církve byla polygamie znovu praktikována malou skupinou Svatých posledních dnů. Polygamie byla oficiálně zrušena před 122 lety – v roce 1890. Lidé, kteří v dnešní době praktikují polygamii, nemají s Církví absolutně nic společného.
15. Jaké je stanovisko Církve ohledně vztahů mezi rasami?
Evangelium Ježíše Krista je určeno pro každého. Kniha Mormonova prohlašuje, že černí i bílí, porobení i svobodní, muži i ženy … „všichni jsou Bohu stejní“ (viz 2. Nefi 26:33). Toto je oficiální učení Církve.
Od počátku byli do Církve vítáni a křtěni lidé všech ras a barev pleti. Sám Joseph Smith, prorok, jenž založil Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, se ke konci života, v roce 1844, postavil proti otroctví. Během této doby bylo několik černošských mužů vysvěceno ke kněžství. V určité době Církev přestala muže afrického původu vysvěcovat, i když existovalo několik výjimek. Není přesně známo, proč, jak nebo kdy toto omezení začalo v Církvi platit, ale dnes již neplatí. Církevní vedoucí usilovali v této věci o božské vedení a před více než třemi desetiletími poskytli kněžství všem způsobilým mužským členům. Církev okamžitě začala vysvěcovat členy do kněžských úřadů všude po celém světě, kde chodili na shromáždění.
Církev jednoznačně odsuzuje rasismus, včetně jakéhokoli rasistického jednání, jehož se v minulosti dopustili jednotlivci v Církvi i mimo ni. V roce 2006 president Církve Gordon B. Hinckley prohlásil, že „nikdo, kdo se pohrdavě vyjadřuje o lidech jiné rasy, se nemůže považovat za opravdového Kristova učedníka. Ani se o sobě nemůže domnívat, že žije v souladu s učením Církve. Kéž si všichni uvědomujeme, že každý z nás je synem nebo dcerou našeho Otce v nebi, který miluje všechny své děti.“
16. Věří členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů tomu, že zahrada Eden je v Missouri?
Místo, na kterém se nacházela původní zahrada Eden, není přesně známo. Když Joseph Smith založil usedlost v kraji Daviess ve státě Missouri, učil nauce, která však není důležitá ani zásadní, že zahrada Eden se nacházela někde v této oblasti. Stejně jako není důležité znát přesný počet zvířat v Noémově arše, není ani znalost přesného umístění zahrady Eden zdaleka tak důležitá pro spasení jako víra v Usmíření Ježíše Krista.
17. Proč „křtíte za mrtvé“?
Ježíš Kristus učil: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.“ (Jan 3:5.) Zástupný křest za zemřelé je dobrovolnou nabídkou pro ty, kteří zesnuli, aniž by přijali obřad křtu. Podle nauky Církve může zesnulá duše v posmrtném životě takovýto křest zcela svobodně přijmout, nebo odmítnout – tato nabídka je poskytnuta dobrovolně a musí být také dobrovolně přijata. Tento obřad nenutí zemřelé, aby se stali členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů neboli „mormonem“, a Církev ani neeviduje zemřelé jako členy Církve. Stručně řečeno, není prováděna žádná změna náboženství ani tradic příjemce tohoto obřadu či jeho potomků – představa vynucovaného obrácení je zcela v rozporu s naukami Církve.
Zástupné křty za zemřelé nejsou samozřejmě ničím novým. Zmiňuje se o nich Pavel v Novém zákoně (viz 1. Korintským 15:29) a byly vykonávány skupinami prvních křesťanů. Svatí posledních dnů pokračují v praktikování této zásady v rámci znovuzřízení novozákonního křesťanství. Všichni členové Církve jsou vyzýváni, aby pro zástupné křty předkládali pouze jména svých vlastních zemřelých předků jako oběť z lásky, kterou ke své rodině chovají.
18. Proč Církev vysílá do světa misionáře?
Misionářské úsilí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je založeno na novozákonním vzoru misionářů sloužících ve dvojicích, kteří učí evangeliu a křtí věřící ve jménu Ježíše Krista. (Viz například práce Petra a Jana v knize Skutků.) Na misii pro Církev slouží neustále přes 52 000 misionářů, ze kterých je většina mladších 25 let. Misionářská práce je dobrovolná a většina misionářů si svou misii financuje sama. Své pověření získávají z církevního ústředí a jsou posíláni jen do zemí, ve kterých místní vláda umožňuje Církvi oficiálně působit. Do některých částí světa jsou posíláni pouze misionáři, kteří slouží výhradně na humanitární nebo jiné specializované misii.
19. Proč členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů nekouří a nepijí alkohol?
Zdravotní kodex Svatých posledních dnů je založen na nauce objasňující, které potraviny jsou zdravé a které látky nejsou pro lidské tělo dobré. Podle této nauky jsou alkohol, tabák, káva a ilegální léky či drogy zakázané. Výzkum kalifornské univerzity UCLA, který probíhal po dobu čtrnácti let až do roku 1997, se zabýval úmrtností a zdravotními praktikami 10 000 členů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Kalifornii a prokázal, že členové Církve, kteří dodržovali zdravotní kodex, měli jeden z nejnižších stupňů úmrtnosti na rakovinu a kardiovaskulární onemocnění v celých Spojených státech. Také prokázal, že členové Církve, kteří se tímto kodexem řídili, měli očekávanou průměrnou délku života o osm až jedenáct let vyšší než bílé obyvatelstvo Spojených států celkově.